Nejen tyto tři jmenované lidi, ale také další desítky osob, které vlastní na Znojemsku pozemky, úředníci potřebují najít. Chtějí totiž dát do pořádku záznamy na pozemkovém a také katastrálním úřadě.

Jen v Božicích figuruje na úřední desce pětice jmen, které nelze na jejich adrese najít. Jedna z adres je přitom oficiálně uvedena jako Grillovitz, tedy Křidlůvky. V záznamech na katastru jsou totiž i údaje třeba z roku 1860.

Zveřejněním ustanovení opatrovníka pozemku i na úřední desce Božic se pozemkový úřad snaží udělat maximum pro to, aby byl vlastník pozemku nebo jeho dědic nalezen.

„Na Znojemsku jde o desítky podobných případů. My usnesení nemusíme ze zákona zveřejňovat, ale ze zkušenosti víme, že nám tento způsob může pomoci najít vlastníka nebo jeho potomky,“ přiblížila ředitelka znojemského pozemkového úřadu Dagmar Benešovská.

„Znojemsko, jako bývalé Sudety, bylo postiženo přídělovým správním řízením. V padesátých letech pak nastala kolektivizace a některé pozemky šly do družstev nebo státních statků. Pozemky měly být správně vytýčeny a předány, což se však nestalo,“ popsala koloběh odnímání pozemků po odsunutých Sudetských Němcích přes násilnou kolektivizaci až po sametovou revoluci Benešovská.

Desítky let pak pozemky užíval stát a po sametu došlo k restitucím. Dnes se tedy úředníci snaží dát vše papírově do pořádku. „Vzhledem k tomu, že zde jsou velké nepřesnosti mezi naměřením skutečného stavu a vlastní výměrou, dáváme věci do pořádku formou pozemkové úpravy. V klasickém správním řízení přitom jednáme s vlastníky. Proto hledáme ty, kteří nejsou jednoduše k nalezení,“ dodala Benešovská.

Zastupuje obec

Pozemkový úřad, který se snaží vlastníkům doručit písemnost, pověřil dočasně spravováním dotčených pozemků obec.
„Já mám v tomto případě povinnost tyto vlastníky zastupovat, aby nepřišli k nějaké újmě,“ uvedl starosta Božic Karel Hala.

Starosta je profesí geodet a má přesný přehled o dění kolem pozemkových úprav. „U nás nyní probíhají jednoduché pozemkové úpravy. Jde o to, že parcely zjednodušené evidence se mění na parcely katastru nemovitostí. Tím pádem budou mít bonitu, přesně určené hranice, přesnou výměru. To u parcel zjednodušené evidence nebylo,“ vysvětlil Hala.

Dodal, že samotné obci kvůli těmto změnám práce nijak výrazně nepřibylo.
Značně komplikovaná by mohla být situace, kdy úřady vlastníka nenajdou vůbec. „To by byl velký problém. U nás se však jedná o pozemky vesměs v extravilánu, jsou to třeba různá políčka,“ dodal Hala.

Snahu dát do pořádku všechny potřebné dokumenty potvrdil ředitel znojemského pracoviště katastrálního úřadu Pavel Pražák. „Prolustrujeme pozemky od C.K. monarchie, přes válečná léta, přídělová řízení až do současnosti, a pokud se nenajde nabyvatel, evidujeme tyto případy na speciálním listu vlastnictví jako neznámého vlastníka,“ řekl Pražák.

Půda po Němcích

Jako příklad uvedl zkonfiskované pozemky po německých obyvatelích.
„Těchto případů je v pohraničí pochopitelně hodně. Nezbytné doklady přídělového řízení z let 1945 až 1949 jsou poměrně děravé. Řada pozemků se nikde neobjevuje nebo se objevuje bez jména přídělce pozemků. Takže se snažíme dát vše do pořádku, a pokud se to nepodaří, je to práce pro Pozemkový úřad. Pokud se totiž vlastník do určité doby nenajde, stává se pozemek majetkem státu,“ zakončil ředitel.