Umí detekovat nádor v žaludku, dovedou vyčistit podzemní vodu od hormonů, zvládnou vytěžit uran a lithium. Přitom jsou mnohonásobně menší než lidská buňka. Řeč je o mikroskopických robotech, které vyvíjejí v laboratořích brněnského CEITECu.

Nanoroboty, jak se technologie nazývá, si lze představit jako drobné pohyblivé stroje ve tvaru trubice, koule nebo lentilky, které jako zdroj energie využívají světlo, magnetické pole či chemické reakce. „Jednají pak na základě strojově naprogramovaného kódu. Někam se pohybují, tam se s něčím setkají a na základě instrukcí něco udělají. Je to trochu podobné stavebnici. Máte jednoduchý tvar, na který si jako z lega navážete jednotlivé vrstvy,“ vysvětlil vedoucí výzkumné skupiny, která nanoroboty vyvíjí, Martin Pumera.

Využitelnost těchto miniaturních zařízení vědci vidí zejména ve zdravotnictví, těžbě přírodního bohatství nebo čištění životního prostředí.

Operace očí

V medicíně by nanoroboti jednou mohli zavážet léky přímo do buněk. To je však podle Pumery ještě deset a více let vzdálená budoucnost. Své místo však už mají v diagnostice, kdy například v Americe umí podle odlišné teploty v žaludku rozpoznat nádorovou tkáň a zachytit se jí. Za dveřmi pak je hloubkové čištění zubních kanálků nebo využití u očních operací. „To už je patentované a ve Švýcarsku na operace magnetickými roboty založil kolega firmu. Přesně daným magnetickým polem, které robota pootočí, můžete definovat mikrometrový postup. Vlastně to funguje jako mikro skalpel,“ doplnil Pumera.

Problémy se zrakem má na jihu Moravy přitom stále více lidí. Jen na brněnské oční klinice NeoVize lékaři ročně zvládnou nad tři a půl tisíce operací. „Očních vad z mé zkušenosti přibývá, v posledních letech je víc především krátkozrakosti v souvislosti s prací na počítači,“ uvedla již dříve primářka kliniky Šárka Skorkovská.

Životní prostředí

Budoucnost nanorobotické technologie vědci vidí i v řešení problematiky čistoty životního prostředí. „Vydali jsme se i směrem těžby přírodních zdrojů. Pomocí nanorobotů umíme extrahovat lithium nebo uran. Což značně napomáhá životnímu prostředí, protože po běžné těžbě uranu zůstane spoušť, která se uklízí dlouhé roky. Nanoroboti jsou mnohem šetrnější,“ řekl Pumera.

Kromě těžby by drobní roboti Brňanům rovněž mohli dopřát čistší vodu. „Technologii na vyčištění podzemních i odpadních vod od zbytků léčiv, různých pesticidů a hormonů už máme. Je to spíše otázka peněz. Toho, jak by se to vyplatilo. A také regulace státu. Nanoroboti nejsou všelék. V řadě oblastech pomohou – učiní některé technologie levnější, lepší a rychlejší – ale svět nespasí,“ zmínil Pumera.

Narážel tak na fakt, že každá nová technologie musí projít schvalovacím procesem, být ekonomicky dostupná a obstát v konkurenci dalších technologií. Například čištěním vod se zabývá i Spolek studentů Generation Mendel. Pomocí úpravy buněk chtějí zbavit rybníky a malé vodní nádrže sinic a toxinů, které produkují. „Na brněnské přehradě bývají problémy se sinicemi, a proto jsme se rozhodli s nimi něco udělat. Abychom je z vody účinně odstranili, musíme odstranit buňky sinic, ale také toxiny, které produkují,“ vysvětlila již dříve členka týmu Barbora Hrnčířová.