Někde slaví lidé masopust, jinde fašank, v Tasovicích ostatky. „Jsou to tradiční oslavy, kdy se jakoby dojídají zbytky jídla po hojném roku a nastává půst před popeleční středou,“ vysvětluje starosta tasovických dobrovolných hasičů Miroslav Mikulík. Oslavy jsou poctivé, třídenní. „Sobota byla maškarní, včera jsme chodili po dědině a dnes pohřbíme basu,“ vysvětluje v přeplněném předsálí hodonického kulturního domu starosta.

Kapela mezitím hraje, lidé v sále tančí a baví se. Dramatický zvrat začíná po desáté večer. „Na dýně!“ zavelí starosta do mikrofonu. Desítky tanečních párů s sebou švihnou o zem a začínají se válet chaoticky přes sebe. Všichni řvou smíchy. Baví se válející a především přihlížející, kteří válení dýní natáčí a fotí na desítky mobilů a foťáků.

Několik organizátorů z řad hasičů se stará o to, aby se lidé na podlaze vzájemně nepokopali. Výzva Na dýně! se sálem ozve ještě několikrát a lidé sebou vždy znovu a ochotně plácají o zem a válejí se radostně přes sebe. „Nic podobného jsem ještě v životě neviděl,“ huláká starší muž na kamaráda a pozoruje ladné křivky dívek a žen, kutálejících se na parketu v objetí svých partnerů.

O půlnoci vychází ze zákulisí smuteční průvod hasičů, nesoucí na márách basu. V roli faráře se blýsknul jeden z nejstarších členů dobrovolných hasičů Tasovic, Jaroslav Kašák. „Sešli jsme se opět po roce, abychom spolu hojně popili a celou tasovickou chasu pomluvili,“ začíná Kašák v roli faráře svoji slavnostní řeč. „Musíme se s váma podělit o drby v naší obci, nebuďte hluší, slepí ani sobci,“ pronáší svůj chalozpěv před bavícím se publikem. Lidé střídavě pláčí kvůli zesnulé, více však propukají ve spontánní smích. Nakonec smuteční průvod s basou ještě několikrát obejde sál a zábava pokračuje v plném proudu.

Lidé z Tasovic se umějí bavit. „Hrajeme tady už podruhé a je to vždycky skvělá zábava. Obzvlášť válení dýní si vychutnává celá kapela,“ libuje si zpěvák a kytarista skupiny Klaxon Jindřich Bulín.

Mezi hosty jsou lidé místní, pravidelně přijíždějí také jejich přátelé z jižních Čech. „Já jsem tady podruhé, ale někteří moji kamarádi jsou tady třeba i podvacáté. Je nás asi dvanáct a opravdu se báječně bavíme. Fajn lidi, skvělé víno,“ hodnotí zábavu Mojmír Holec z Dačic.

A kdo z oslavujících půjde v úterý ráno do práce? „Všichni si vzali volno,“ usmívá se Mikulík.