VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V Karolininých sadech začíná růst městská vinice

Znojmo – Dělníci začali s úpravami nových teras v Karolininých sadech. V městské vinici bude od podzimu růst vinná réva.

24.8.2010
SDÍLEJ:

PŘÍPRAVNÉ PRÁCE. Dělníci začali minulý týden připravovat terasy pro výsadbu keřů vinné révy. Ještě letos na podzim tak vznikne pod chrámem svatého Mikuláše městská vinice. Víno z ní lidé poprvé ochutnají až v roce 2014.Foto: Deník/Sylva Pavlačková

Nová městská vinice začíná po dvou letech slibů konečně vznikat v Karolininých sadech pod chrámem svatého Mikuláše. Sazeničky révy by na ní vinaři měli vysadit ještě letos na podzim, panenskou úrodu pak plánují sklidit za čtyři roky.

„První část prací spočívá hlavně v terénních úpravách, aby vinaři mohli na vzniklých terasách ještě letos vysázet révu. Dělníci nejdříve udělají hrubé stavební práce a v druhé etapě by pak následovalo zbudování veřejného osvětlení, posezení, úprava cestiček a další práce. S úpravou vinic už v červenci pomáhali i dělníci, kteří pracují pro město,“ popsala mluvčí radnice Denisa Šipošová.

Šest milionů

Dodala, že projekt nemá samostatnou položku v rozpočtu, jeho náklady ponesou Městské lesy. „Rozpočet na první etapu prací dosahuje dvou milionů korun. Odhad celkových nákladů je šest milionů,“ řekla Šipošová.

V další fázi plánuje radnice i opravu starých branek a degustačního altánku. „Doufáme, že terénní úpravy pro vysázení vinic skončí letos na podzim,“ uvedla mluvčí radnice.

Vinařství Lahofer, které vyhrálo veřejnou soutěž na výsadbu a provozování městské vinice a bude mít vinici v pronájmu dvacet let, už jen čeká na dokončení terénních úprav Karolininých sadů. „Investiční část, tedy vytvoření teras, má za úkol Znojmo. Jakmile bude hotovo, chtěli bychom svahy osázet odrůdami Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský a Sauvignon,“ řekl jednatel společnosti Lahofer Stanislav Lancouch.

Do nové vinice zamýšlí vinaři vysázet dvanáct až patnáct set keřů révy. První, takzvanou panenskou úrodu, kterou budou moci zpracovat na víno, sklidí zhruba za čtyři roky. Tedy v roce 2014. „Vinice o výměře čtvrt hektaru je především propagační. Proto z ní budou spíše malé šarže vín a první úroda bude jen čtyřicet procent z maximálního možného výnosu. Můžeme v budoucnosti počítat s tím, že z každé odrůdy bude ročně kolem čtyř set lahví,“ přiblížil Lancouch.

Kromě vinice na místě vyrostou informační tabule a malý degustační stánek.

„Dohodli jsme se s městem, že si sami vysázíme vinice, rozvedeme závlahu a vše, co se týká pěstování révy. Ostatní je investicí města,“ uvedl jednatel společnosti.

I když zamýšlený vinohrad není vysázený, jedna z jeho teras už má jméno. Zástupci města ji pojmenovali po houslovém virtuosovi Pavlu Šporclovi, patronovi znojemského hudebního festivalu.
Podle vinařů je poloha na prudkém a slunném svahu, pod znojemským hradem a kostelem sv. Mikuláše, pro vinohrad příhodná. Podle historických pramenů tam vinice bývaly od středověku do devatenáctého století, kdy tehdejší představitelé města rozhodli o jejich zrušení a místo nich dali svahům nynější parkovou podobu. Rekonstrukce parku se před dvěma lety stala třetí nejlepší ekologickou stavbou v kraji.

Vinic ubývá

Přestože tedy přímo ve Znojmě vzniká zcela nová vinice, v regionu se plocha vinohradů spíše zmenšuje. V celé zemi totiž platí takzvaný stop stav, kvůli kterému nemohou pěstitelé své vinice už od roku 2004 rozšiřovat.

„V roce 2004 vstoupilo Česko do Evropské unie řádově s devatenácti tisíci hektarů vinic, od té doby je nesmíme dále rozšiřovat. Platí tady takzvaný stop stav. Pěstitelům je umožněno vysazovat vinice jen na těch místech, kde vyklučí původní vinohrad, ale celkovou rozlohu vinice už nesmí zvětšovat,“ uvedl odborník Jaromír Čepička.

Dodal, že každým rokem se klučí a vysazuje zhruba sto padesát hektarů. „Celková plocha se nám tedy zmenšuje,“ uvedl.
Podle něj za to může i dovoz vína z ciziny.

„Většina supermarketů nabízí zahraniční vína za velmi nízké ceny a naši pěstitelé nejsou schopní reagovat,“ doplnil odborník.
Takzvaný stop stav bude platit do roku 2013.

„Od tohoto roku budou zase platit jiná pravidla. Předpokládá se, že se vše zruší. Ale my stejně nejsme schopni obhospodařit ani ty plochy, které máme,“ přiblížil.

V letech 2000 až 2004 vzniklo především na moravských svazích osm a půl tisíce nových vinic. „Teď ale jdeme každým rokem o dvě stě hektarů dolů. Předpokládám, že se plochy vinohradů budou i nadále snižovat. Budeme rádi, když se udržíme na patnácti tisících hektarech,“ předpověděl Čepička.

Jedno z nejmladších a rozlohou vinohradů největších vinařství na Znojemsku je Vinice - Hnanice. Firma hospodaří na dvou stech čtyřiašedesáti hektarech vlastních mladých vinic a s rozšířením v budoucnosti zatím nepočítá.

„Plánujeme vyklučit vinice o rozloze šedesát hektarů a vysázet na nich postupně nové. Určitě časem všechny obnovíme, chtěli bychom je mít v dobrém stavu,“ řekl ředitel společnosti Evžen Kašpárek.

Autor: Sylva Pavlačková

24.8.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lídr ODS Petr Fiala.

Z výsledků voleb jde vidět i boj o hodnoty, míní lídr ODS Petr Fiala

Hokejisté Znojma nestačili na Bolzano v prodloužení.
12

Přísná vyloučení a další ztráta. Orli s Bolzanem prohráli v prodloužení 3:4

Šéf pivovaru: V ležáckém tanku máme raritu. Má speciální chmel a vinnou kvasnici

Znojmo /ROZHOVOR/ – Třiačtyřicetiletý rodák z Brna Miroslav Harašta zcela propadl pivu. Nikoli však jako konzument, naopak, výroba piva jej živí. Je ředitelem Znojemského městského pivovaru. Deníku Rovnost poskytl exkluzivní rozhovor.

V rekordním hodovém průvodu kráčelo přes pět stovek lidí. Ve vracovském kroji

Vracov - Celkem 566 lidí ve vracovském kroji. A k tomu další stovka v krojích přespolních. Sobotní hodový průvod z roku 2015 ve Vracově na Hodonínsku se díky komisaři z pelhřimovské agentury Dobrý den zapsal počtem krojovaných v jedné obci mezi české rekordy. A je mu věnovaný další díl seriálu Deníku Rovnost Co soused, to rekordman.

AKTUALIZOVÁNO

Rozhodla oblíbenost. Kroužky vynesly do sněmovny bývalého hejtmana i primátora

Jižní Morava – Lékařský titul i všeobecná oblíbenost zamíchaly s pořadím nových poslanců, kteří ve sněmovně usednou. Možnosti zvolit konkrétního člověka pomocí kroužkování využila třeba Zdena Holomková z Březiny na Brněnsku. „U voleb jsem zakroužkovala kandidáta, kterého osobně znám. Vím, že pro naši obec dělá hodně a zaslouží si to,“ vysvětlila.

Pojezný k neúspěchu ve volbách: Lidé se obrátili na populistické strany

Hodonín /ROZHOVOR/ – Po krajských volbách vedl jihomoravské komunisty jako jednička i do sněmovny kyjovský učitel a městský zastupitel Ivo Pojezný. Šestapadesátiletý poslanec ani přes obhajobu mandátu neskrýval zklamání. „Výsledek pod deset procent považuji samozřejmě za neúspěch. Doufal jsem ve třetí místo,“ řekl lídr komunistů, kteří v parlamentu ztratili osmnáct mandátů. Na jižní Moravě pak přišli o polovinu poslanců.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení