Příchozí zaujme opravené náměstí, komunikace, kulturní dům, škola, k turistům vstřícné infocentrum, ale i soustava unikátních rybníků a obří výsadba zeleně. Hevlín se rozrůstá o desítky nových rodinných domů. „O bydlení je u nás zájem,“ říká starosta obce Antonín Pichanič.

Hevlín

Leží jedenáct kilometrů jižně od Hrušovan nad Jevišovkou při řece Dyji na hranicích s Rakouskem. V obci žije 1400 lidí. V psaných pramenech se obec objevuje od konce třináctého století. V obci má tradici cihlářská výroba, díky lokalitě pro těžbu cihlářské hlíny.

V Hevlíně v letech 1945 – 1961 žil a působil skladatel a kapelník dechové hudby František Maňas.

V té době složil například Jihomoravskou polku či Pohádku z Podyjí.

Čím je podle vás život v Hevlíně výjimečný?
Co se týká místních obyvatel, musím vyzdvihnout činnost spolků. Ať už se jedná o dobrovolné hasiče, kteří se podílí na kulturních a společenských akcích, rozváží obědy starším občanům, pomáhali při rozvážení desinfekcí nebo roušek. Dělali i sbírku pro Nemocnici Znojmo, kde vybrali kolem 25 tisíc korun. Ale také pomíhají při kácení nebo naopak výsadbě stromů, vychází ve všem vstříc.

Velmi dobře pracuje na zvelebení obce i rybářský spolek, hlavně udržováním a rekultivací rybníků, pořádáním akcí pro lidi. Jsou to ale i ochotní jednotlivci, kteří pomohou, když je třeba.

Jak Hevlínské ovlivňuje blízkost hranic s Rakouskem?
Především s představiteli města Láva nad Dyjí spolupracujeme na velmi vysoké úrovni. Ať už se to týká turistických akcí nebo bezpečnosti. Společně řešíme například odpadky na cyklostezce, nebo jiný vandalismus, který působí naši nebo rakouští občané. Pomáháme si s jejich vypátráním a případným postihem či nápravou. Naše penziony profitují z turistiky do rakouských lázní, mnoho občanů si našlo práci v Rakousku. Díky tomu je v obci také silnější kupní síla. Nezaměstnaností v Hevlíně netrpíme, máme tu cihelnu a do blízko do jiných měst.

Zmínil jste velký zájem o bydlení v Hevlíně, jaké jsou tu příležitosti?
Loni jsme zasíťovali 46 parcel pro výstavbu rodinných domů, byly téměř okamžitě rozebrány, navíc už máme další zájemce, na které se nedostalo. Desítky domů se už staví z dřívějška. Máme vytipované i další pozemky na výstabu, v budoucnu by mohly nabídnout dalších 25 parcel.

Klikněte a podívejte se, kde všude jsme už byli a co zajímavého jsme tam zjistili.Klikněte a podívejte se, kde všude jsme už byli a co zajímavého jsme tam zjistili.Zdroj: DeníkS nárůstem mladých obyvatel jde ruku v ruce i kapacita mateřské a základní školy, jste na to připraveni?
Kapacita základní školy je dostačující. Tu jsme zrekonstruovali a z dotací postavili multifunkční sportovní areál v jejím sousedství. Nedostatečnou kapacitu jsme ale zjistili při zápisu dětí do mateřské školy, zastupitelé rozhodli pracovat na jejím rozšíření. Schválil jsme studii na novou přístavbu, včetně nové kuchyně a odpočinkových prostor. V květnu chceme dokončit rekonstrukci staré budovy, která pochází z 19. století. Nová je střecha, zateplení, fasáda, chodníky i park. Do přístavby se plánujeme pustit v květnu. Kapacitu navýšíme asi o 25 dětí.

Co se v Hevlíně nedaří?
V obci není žádný lékař. Máme opravenou budovu pro ordinace, kam ale dojíždí jen jedna praktická lékařka dvakrát týdně na dvě hodiny. To je málo. Dětská lékařka odešla do důchodu a náhradu se nám nedaří zajistit. Chybí zubaři, a to i v blízkosti Hevlína.

Co se týká vzhledu obce, trápí nás neutěšený stav kostela, který chátrá. Obec na něj sice přispívá, například na opravu střechy. Církev ale o něj nepečuje. Stav kritizují starousedlíci i sousedé z Rakouska, nekonají se tu ani mše. Není to ale majetek obce a nemůžeme s tím nic dělat. Vadí nám, že je tato kulturní památka v centru obce opomíjená a kazí celkový vzhled centra.

Zajímavosti v okolí

Hevlínem procházela od roku 1870 železniční trať z Brna do Vídně. Na konci druhé světové války byl úsek mezi Hevlínem a sousedním dolnorakouským městem Laa an der Thaya poničen a v dalších letech v éře železné opony zanikl.

Pravidelný provoz osobní lokálky na trati mezi Hrušovany a Hevlínem skončil v létě 2010. Od loňského roku je vlastníkem trati obec, která připravuje v nádražní budově muzeum.

Samotná nádražní budova z roku 1910 je kulturní památkou. V sousedním dolnorakouském Laa an der Thaya jsou oblíbené termální koupele, které návštěvníky z Moravy znovu přivítají po uvolnění epidemických a cestovních omezení.