VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V Podyjí mají žít divocí koně. Pomohou přírodě

Podyjí - Exmoorský pony. Právě tento malý divoký kůň má v budoucnu volně pobíhat po Podyjí. Tento nejmenší národní park v zemi totiž ve spolupráci s hnutím Česká krajina plánuje vysazení divoce žijících koní do dvou svých lokalit na Havranické vřesoviště a bývalou vojenskou střelnici v blízkosti Mašovic.

10.2.2015 7
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Milena Jínová

Organizátoři takové výjimečné akce tím chtějí docílit větší druhové pestrosti podyjské přírody a zároveň zlepšit péči o tamní vřesoviště a louky. „Dříve se zde pásly jen ovce a kozy, jeden čas dokonce i krávy, ale koně si vybírají jiné traviny a spásají úplně jiným způsobem," odůvodnila výběr poníků náměstkyně ředitele Správy Podyjí Lenka Reiterová.

Dalšími důvody pro vysazení právě exmoorských poníků byla jejich relativní dostupnost i fakt, že do našeho prostředí ze všech uvažovaných druhů nejvíce zapadají. „Je to typ polodivokého koně, který se zde podle archeologických výzkumů dříve přirozeně vyskytoval," vysvětlila Reiterová.

exmoorský pony
- je to nejstarší plemeno v Británii, žije tam od doby bronzové
- je to jedno z mála původně divokých koní
- dříve jim hrozilo vyhynutí, ale nyní se pečlivě řídí jejich plemenitba
- na začátku letošního roku bylo dopraveno čtrnáctičlenné stádo do rezervace ve středočeských Milovicích
- účelem je vypásání, které má ve vymezených lokalitách milovického vojenského prostoru zastavit ústup otevřené krajiny

Zdroj: internetová Wikipedie

Současný plán projektu počítá s vysazením jedenácti až dvaceti poníků. Jedna polovina má najít svůj nový domov u Mašovic v místě bývalé vojenské střelnice, druhá pak u Havraníků. Konflikty s turisty ani obyvateli blízkých vesnic podle Reiterové nehrozí.

„Exmoorští poníci se velmi dobře snášejí s lidmi, nejsou tedy agresivní a nehrozí tedy žádné nebezpečné střety," říká pracovnice Správy parku.

Osud projektu ovšem stojí na schválení či naopak neschválení dotace z evropských fondů. „Jestli nám dotaci udělí, momentálně nejde jednoznačně říct. Projektů, které se o ni hlásí, je celá řada, a všechny jsou kvalitní. Takže vše záleží jen na vyhodnocení grantové komise," nastínil situaci ředitel organizace Česká krajina Dalibor Dostál. Právě tato organizace je hlavním propagátorem tohoto projektu.

V případě nezískání evropské dotace budou organizátoři hledat jiné způsoby financování. „Pokud tento grant nedostaneme, budeme určitě žádat o nějaký jiný. Projekt je už připravený a byla by škoda jej nezrealizovat," doplnil Dostál. Pokud úředníci dotaci schválí, budou poníci po Podyjí běhat nejdříve příští jaro.

Skeptičtější názor na vysazování divokých koní do Podyjí má chovatel z Oblekovic František Miroš. „Není to špatný nápad, ale nejsem si jistý, jestli bude terén poníkům vyhovovat, je docela vodnatý," míní. Národní park by měl podle něj svou pozornost směřovat raději jinam. „Park má hodně co nabídnout, ale je málo přístupný. Na to by se měl soustředit," domnívá se.

Žijí už v Milovicích

Kromě organizace Česká krajina a Správy Národního parku Podyjí se na snaze o vysazení poníků podílejí také další aktivistické i vědecké organizace, zejména Institut aplikované ekologie Beleco, Biologické centrum Akademie věd České republiky a Jihočeská univerzita.

Exmoorský pony se přitom v české přírodě již nově vyskytuje, a to od konce letošního ledna. Do Milovic na Nymbursku bylo z Británie dopraveno 14 divokých koní, které tam vypustili do volné přírody. Tato zvířata patří v Česku k původním živočišným druhům, ale v Evropě byla vyhubena člověkem. Projekt má krajině bývalého vojenského prostoru v Milovicích navrátit přirozenou rovnováhu. Ještě letos by tam měli přibýt pratuři, uvažuje se i o zubrech.

Tamní návrat divokých koní je součástí projektu zaměřeného na záchranu ohrožených motýlů a mizejících stepních společenstev v Milovicích a na záchranu pestré motýlí a jiné fauny a flóry.

Autor: Redakce

10.2.2015 VSTUP DO DISKUSE 7
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Hokejisté Znojma prohráli na tripu oba zápasy. V Salzburgu i Dornbirnu.

Orlí mantra pro postup do play-off: tři výhry v řadě

V Popicích u Znojma vzniká muzeum Charlese Sealsfielda
7

Znojmo dostalo darem dům Charlese Sealsfielda

Videosouhrn SPECIÁL: Česko zpívalo koledy. Podívejte se

Ve stejnou chvíli zpívalo neuvěřitelných 125 tisíc lidí po celé zemi stejné vánoční koledy. Přinášíme vám speciální vydání videosouhrnu, díky kterému budete moci nasát vánoční atmosféru z mnoha míst najednou.

Bezpečně i v noci. V Brně vznikla první učebnice jízdy autem za tmy

Brno /ANKETA/ – Unikátní učebnici zaměřenou na jízdu v noci vytvořili experti z Ústavu soudního inženýrství Vysokého učení technického v Brně. Příručka teď míří do českých autoškol. Poradí řidičům například v tom, jak ve tmě zabránit srážkám s chodci.

Placené parkoviště? Místní budou mít v Mikulově přednost na úkor turistů

Jižní Morava – Největší problém je, že nikdo neví, jak se má systém parkování změnit. Tak reagoval na plánované dopravní změny v Mikulově na Břeclavsku tamní obyvatel Michal Solařík. A není jediný. „Na městském facebooku lidé v diskuzi marně hledají odpovědi,“ prohlásil. Mikulov hodlá pomoci místním. Ty upřednostnili i při parkování v centru Znojma.

Lucrezia se Zonygou oživí pověst O obří hlavě

Znojmo - Kouzlu rytířské doby propadl Antonín Maceček před sedmnácti lety. Založil kapelu Lucrezia Borgia, pořídil dobové kostýmy a společně se svými muzikanty je vítaným zpestřením historických akcí či hudebních slavností. Jejich muziku lze přirovnat k historizujícímu folku. Nyní se Maceček rozhodl zhudebnit znojemskou pověst O obří hlavě. „Těsně před Vánocemi vyjde dlouho slibované nové dvojcédéčko se zhudebněnou pověstí,“ prozrazuje Maceček.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT