A co přináší? Nebývalých 1 400 druhů vyšších rostlin a dalších dvě stě mechorostů zatím napočítali botanici na pouhých 64 kilometrech čtverečních Podyjí. Za toto nezvykle vysoké číslo vděčí národní park své pozici na geologické, klimatologické i kulturní hranici a také takzvanému údolnímu fenoménu.

Ten způsobuje hluboce uzavřené říční údolí, což značně přispívá rozmanitosti podyjského rostlinstva.

„Do horních hran kaňonu se neustále opírá slunce, teploty zde v létě běžně dosahují i hodnot kolem padesáti stupňů Celsia. Naopak trvale zastíněné dno je ještě chladnější než rovinaté okolí, a to i v chladné západní části parku," popsala botanička Národního parku Podyjí Lenka Reiterová.

V četných zákrutách řeky lze navíc nalézt svahy s libovolnou orientací ke světovým stranám výhřevné jižní, studené severní, svěží východní i přívětivé západní. Údolí ale nabízí i svahy různé strmosti. „Skalní stěny a terasy, na nichž roste například celík zlatobýl, tařice skalní nebo lomikámen trojprstý, se střídají s pozvolně zalesněnými stráněmi s hlístníkem hnízdákem, bažankou vytrvalou či vejčitou. Stinná úpatí s hlubokou půdou zase vyhledávají různé druhy kapradin, podbílek šupinatý nebo třeba měsíčnice vytrvalá," vysvětlila Reiterová.

I v Podyjí podobně jako v Krkonoších existují místa, kde velký počet zajímavých druhů roste na jednom místě. Botanici jim říkají zahrádky. „Řada druhů zde má jediné, nebo jedno z mála nalezišť nejen v Podyjí či na Moravě, ale dokonce v celé Evropě. Například pryšec hranatý, sveřep kostrbatý, kýchavice černá, tolice nejmenší," vypočítává Reiterová. Proniknout do hlubin rostlinné říše Národního parku Podyjí podle ní není snadné. Nádhera barevných květů je však přístupná všem.

Nový infomateriál popisující pestrost rostlinné říše Podyjí lze získat v Návštěvnickém středisku v Čížově či stáhnout na webu Národního parku Podyjí. Kromě něj již správa parku vydala letáky věnované například ptákům, netopýrům či plazům.