Roztoč varroa destructor, který je díky své velikosti viditelný i pouhým okem, se v teple razantně rozmnoží. Od divokých včelstev si pak roztoče přinesou včely, o které se včelař pečlivě stará.

Včelaři hovoří také o ceně medu, kterou varroáza ovlivní. „Situace se opakuje. Varroázu samozřejmě lze léčit, někdy je to snažší, jindy ne. Jde ale také o osobní přístup a zodpovědnost včelařů,“ vysvětlil včelař Josef Holub.

Na dvou stech hektarech pěstují slunečnici, o jejíž opylování se starají včely, zemědělci v Dyjákovicích.

„O varroáze vím, nás se však případný, i větší úhyn včelstev, moc nedotkne. Naštěstí jsou tady i jiná včelstva a brouci, kteří se o opylování postarají,“ uvedl šéf dyjákovického zemědělského družstva Karel Čech.

O nutnosti léčby včelstev hovoří šéf Okresního výboru Českého svazu včelařů. „Úhyny byly aktuální na podzim a v průběhu zimy, takže na jaře už včely situaci zvládají. Od července zase bude mít roztoč navrch a je nutné, aby po posledním vytáčení medu začali včelaři včas a zodpovědně včely léčit,“ zdůraznil Václav Texl.

Vliv na opylování je podle jeho slov těžko měřitelný. Včel bude ale rozhodně méně a teoreticky mohou být nižší výnosy u hmyzosnubných rostlin jako je řepka či slunečnice, ale také u ovocných stromů.

Roztoč napadá včelí plod. Včelstva se podle odborníků mohou léčit výhradně od podzimu do jara, tedy mimo mednou snůšku.

Varroáza
Kolega naštval včelaře víc, než smrtící roztoč
Znojemsko/ Nemilé překvapení čekalo letos na jaře na včelaře Josefa Holuba. Téměř sedmdesát procet jeho včelstev uhynulo kvůli nákaze virem varroázy. „Včelstva mám rozmístěná na velké ploše. Nákaza zahubila včely hlavně na jihu Znojemska, na severu úhyn nepřesáhl každoroční průměr,“ vysvětluje chovatel.

Rozmnožení roztoče závisí na několika faktorech. „Jestliže včelstva, která uletí, mají dostatek potravy a místo, kde mohou přezimovat, jsou ideálním prostředím pro množení roztoče,“ vysvětluje Holub.

Oslabená divoká včelstva jsou pak snadnou kořistí pro zdravé včely. Ty si kromě ukradených zásob donesou i nechtěného nájemníka – právě roztoče destructora. Pokud chovatel nezjistí včas, že se jeho přeléčené včelstvo znovu nakazilo, přijde o ně.

„Na jihu Znojemska jsem přišel až o sedmdesát procent včel. Je to velká finanční ztráta. Teď se je budu snažit obnovit. A to tak, že nakoupím nová včelstva, nebo vychovám matky a udělám takzvané oddělky,“ vysvětluje Holub. Tím ovšem chovatel oslabí současná včelstva.

„To znamená, že z nich nebude takový užitek. Dostat se na původní stav trvá včelaři, který má čas a věnuje se tomu naplno, rok až dva. Ovšem já na to letos tolik času nemám. Záleží taky na počasí a dalších faktorech. Rád bych vše vrátil do původního stavu co nejdříve,“ komentuje Holub.

Podle jeho slov byl letošní úhyn včel největší za celou dobu, co se jejich chovu věnuje. Kromě pohromy, kterou mu způsobil roztoč varroázy, se setkal i s krádeží úlů. „Opravdu mě to namíchlo. Podle toho, jak zloděj úly vybíral a jak je odvážel, bylo jasné, že se jedná o kolegu včelaře,“ smutně dodává Holub.

MONIKA CHODĚROVÁ