O necelou stovku novorozenců více přivedli minulý rok na svět zdravotníci ve vyškovské nemocnici. Celkem tak zvládli 1 177 porodů včetně patnácti procent císařských řezů a potvrdili trend na většině kraje včetně Fakultní nemocnice Brno. Právě v brněnských Bohunicích zažila v prosinci svůj již druhý porod Lada Kalmárová.

Model historické podoby zámku ve Slavkově uvidí návštěvníci na prohlídkách od března.
Lidé uvidí slavkovský zámek v jeho původním návrhu. Díky unikátnímu 3D modelu

PORODY V ROCE 2021

* Fakultní nemocnice Brno: 6 279 dětí (o 150 více)
* Nemocnice Milosrdných bratří v Brně: 1 809 (o 33 více)
* Boskovice:
 875 (o 50 více)
* Břeclav: 991 (o 105 více)
* Vyškov: 1 184 (o 104 více)
* Kyjov: 835 (o 62 méně)
* Znojmo: 959 (o 18 méně)
* Ivančice: 594 (bez výrazného trendu)

„Měla jsem kvůli koronaviru celkem obavy z dostatku personálu v nemocnici, aby se nám rodičkám plnohodnotně věnoval. Znepokojovalo mě také, abych nebyla nucena rodit například s respirátorem. Navíc jsem měla první porod dost rychlý, proto jsem se bála, abych vůbec dorazila včas, ale nakonec vše skončilo hladce,“ vzpomínala rodička.

Podmínky v Brně si pochvalovala. „Na porodním sálu mě pravidelně kontrolovala porodní asistentka, která mi poradila a pomohla, když bylo třeba. Jediné omezení spojené s koronavirem bylo ve formě antigenního testu, manžel musel mít dále při porodu respirátor a následně mě směl navštěvovat pouze on. Trošku mě to mrzelo, protože máme ještě staršího syna, který tak sestřičku viděl až za tři dny,“ vyprávěla Kalmárová.

V brněnské fakultní nemocnici celkem přišlo na svět 6 279 dětí, což je navýšení zhruba o 150. Zároveň tady zdravotníci řešili více než patnáct set císařských řezů. „Berme ale v potaz, že jsme perinatologické centrum, kde řešíme spoustu komplikací a patologií, které císařský řez vyžadují,“ zdůraznila mluvčí nemocnice Veronika Plachá.

Po poklesu se v loňském roce v břeclavské porodnici s 991 narozenými dětmi vrátili na úroveň před dvěma lety, zatímco císařský řez tady postupovala zhruba každá čtvrtá rodička. „Počet porodů dříve snižovaly především omezené možnosti cestování. U nás totiž rodí hodně maminek i ze Slovenska. Pandemie nás ale jinak moc neomezuje, máme vyčleněné pokoje pro covid pozitivní, děláme testy a v případě pozitivity používáme ochranné prostředky k tomu určené,“ komentovala mluvčí břeclavské nemocnice Eliška Windová.

Úsekové měření je trendem v městech a obcích po celé republice.
Řidiče ve Vícemilicích pohlídá radar. Místní si na ně stěžovali

Podmínky po samotném porodu hodnotila také Lada Kalmárová. „Na oddělení šestinedělí byl kvůli koronaviru omezený počet lůžek, takže jsme na pokojích, kde jsou běžně dvě maminky s miminky, byly tři plus děti. Bylo to poměrně náročné jak pro nás, tak pro personál, protože jsme byli na pokoji jak sardinky. Všichni ale byli velmi milí, zdravili, klepali, vysvětlovali a celkově jsem se tu cítila dobře. Shodlo se nás na tom víc,“ popisovala žena.

Ve znojemské nemocnice vloni přišlo na svět 959 dětí, tedy pro změnu o osmnáct méně než v roce 2020. Nejvíce se jich narodilo v červenci, a to přesně sto. „V květnu a červnu se na narodilo dětí nejméně, a to osmašedesát. Mezi největší miminko se ve znojemské porodnici řadí chlapec Libor s váhou 5 420 gramů. Nejmenším miminkem byl pak Vojtěch s váhou 1 540 gramů,“ uvedla mluvčí zařízení Petra Veselá.

Pozitivnější čísla mohou mást

Počet narozených nezralých novorozenců se ve Znojmě zvýšil o jednadvacet. „Prodělání covidu u maminek zvyšuje pravděpodobnost předčasného porodu. I na naších malých číslech je tato tendence potvrzena,“ doplnil primář Dětského oddělení Petr Bloudíček.

Čísla Českého statistického úřadu za první tři čtvrtletí v Jihomoravském kraji obecně nárůst porodnosti potvrzují, za tu dobu se narodilo 9 868 dětí. Podle údajů z porodnic přitom tvoří jen minimum porodů vícerčata. Ve Fakultní nemocnici Brno jich uvítali 143, což je zhruba stejně jako předloni.

Kontejnery na tříděný odpad ve Slavkově. Právě ve třídění jsou Slavkované nadprůměrní.
Ve Slavkově si zvykají na nový systém platby za odpad. Zaplatí elektronicky

Brněnský sociolog Martin Kreidl nepovažuje změny v řádu stovek nebo desítek novorozenců za nijak dramatické. „V posledních letech před covidem byl hlavním faktorem mírně rostoucí porodnosti pozitivní ekonomický vývoj, což se poslední roky přirozeně změnilo. Hodně lidí zažilo snížení platů nebo přímo přišli o práci. I proto v datech z našeho výzkumu Současná česká rodina v loňském roce devětapadesát procent lidí hodnotilo situaci jako nepříznivou pro narození dítěte,“ komentoval Kreidl.

Pozitivnější čísla tak mohou mást. „V datech porodnosti za začátek loňského roku se totiž tato nejistota ještě nemohla plně projevit. Podstatná část těchto dětí totiž rodiče počali ještě předtím, než covid do České republiky v plné míře dorazil,“ dodal Kreidl.