Poklad vystaví Jihomoravské muzeum na tři týdny, a to od 4. do 22. listopadu. Jen po tu dobu budou moci lidé vidět mince na kupě pohromadě tak, jak jej jejich majitel zakopal. Pak odborníci jednotlivé kusy roztřídí a uloží. „Že by se znovu sesypaly na hromadu, to už pak nebude možné," řekl historik Jihomoravského muzea ve Znojmě Jiří Kacetl.

Mince jsou už zapsané do sbírek znojemského Jihomoravského muzea. V minulých měsících prošly odbornou konzervátorskou úpravou, po jejich nadcházející výstavě musí odborníci ještě nález ocenit. Jednotlivé mince pak po zevrubném zvážení poputují kus po kuse do speciálních sáčků a uloženy budou v muzejní sbírce.

O mimořádný nález se počátkem letošního ledna přičinili dva amatérští hledači, které při náhodné procházce na mince upozornil detektor kovů, který s sebou měli. „Hledali jsme prakticky naslepo. Už dřív jsme v této lokalitě našli několik mincí," svěřil se Zdeněk Matějka z Nového Přerova. „Když jsme začali kopat a objevili první mince, úplně jsme se roztřásli," doplnil jeho kamarád David Hoza.

Oba muži o nálezu ihned informovali starostu Hrušovan a archeology. Dva dny pak sledovali vyzvedávání pokladu.

Ten tvoří rakouské stříbrné mince v nominálních hodnotách tehdejší jedné, dvou a pěti korun. Ražby pochází z let 1859–1915 a pokrývají tedy převážnou část doby vlády císaře Františka Josefa I., který nastoupil na trůn v roce 1848 a zemřel v roce 1916.

I o člověku, který mince zakopal, mají již odborníci určitou představu. „Tento neznámý střadatel je nashromáždil a zakopal v zemi v době, kdy se za války cenil drahý kov. Zakopal je tedy proto, aby měl po válce možnost tento drahý kov směnit. Dobře by mu posloužily," naznačil Kacetl.

Že šlo o platidla shromažďovaná střádalem kvůli hodnotě stříbra svědčí podle odborníků fakt, že se jedná o mince s vysokým podílem stříbra ve slitině. Tento poměr činil od třiaosmdesáti do devadesáti procent v minci.