Až do konce května se touto zásadou bude řídit v Hodoníně odborná firma z Vracova na Hodonínsku. Obyvatele o umístění nástrah proti potkanům informuje předem letáky. To oceňuje například Sandra Pašková. „O deratizaci je určitě potřeba vědět. Nástrahy kladou většinou do sklepa, kam chodím i psem. Doufám, že jedy jsou v nějaké nádobě, do kterých se nedostane,“ řekla žena.

Deratizátoři mají podle Luďka Bubrinky z firmy Deratex z Příluk na Zlínsku, která hubí potkany v několika obcích na Břeclavsku, nejvíc práce od března do června. „Vždy dáme vědět obcím, které deratizaci vyhlásí rozhlasem nebo oznámení odvysílají v kabelové televizi. Zájemci se pak přihlásí na tamním úřadě. Máme na starost kanalizace a zelené plochy, vyřizujeme požadavky obyvatel,“ vyjmenoval Bubrinka.

Tvrdí, že na potkany pravidelná deratizace platí. „Když jsme někde začínali, slyšeli jsme vždycky hodně stížností na hlodavce. Za čtyři roky zvládneme jejich populaci snížit až o sedmdesát procent,“ vyčíslil Bubrinka.

Firma hubí potkany speciálními přípravky, které však nejsou evidované jako jedy. „Je v nich jen malé množství jedu. Granule jsou navoněné třeba masokostní moučkou či cukrem. Potkana do tří až pěti dnů usmrtí. Člověku může uškodit jen v opravdu velkém množství,“ ujistil deratizátor.

300
tisíc korun jsou zhruba roční náklady na hubení hlodavců v Břeclavi. V Hodoníně zaplatí tamní radnice za rok asi o padesát tisíc méně. Vůbec nejmenší náklady z okresních měst na jihu Moravy má Znojmo. Tam se pohybují jen v řádu desítek tisíc.

Náklady hodonínské radnice na deratizaci činí ročně 248 tisíc korun. Specializovanou firmu na tyto práce najímají i v Břeclavi. Tam platí ještě víc. „Obvykle jde o částku mírně přesahující tři sta tisíc korun ročně,“ sdělil mluvčí břeclavské radnice Jiří Holobrádek.

V Hodoníně i v Břeclavi firmy deratizují víckrát za rok podle potřeby. Stejné je to i ve Znojmě. Druhé největší jihomoravské město však loni stála specializovaná firma jen asi čtyři tisíce. „Hlodavce hubí i naše příspěvková organizace Správa nemovitostí města Znojma v topných kanálech a na sportovištích,“ přiblížila mluvčí tamní radnice Zuzana Pastrňáková. Celkem tam náklady vystoupí na necelých třiatřicet tisíc.

Radnice nechávají hubit hlodavce, protože přenáší nebezpečné infekční choroby i parazity, navíc se velice rychle množí. „Už jen z těchto důvodů je regulace jejich výskytu ve městě nutná. Zdá se však, že letos by mohl být vzhledem k tuhé zimě jejich výskyt nepatrně nižší,“ předpověděl Holobrádek.

To si nemyslí zoolog Roman Zajíček z Agentury ochrany přírody a krajiny. „Potkani obývají většinou podzemní či přízemní části lidských sídel včetně kanalizačních stok a sklepů, proto nejsou závislí na venkovních teplotách,“ ozřejmil zoolog.

Zdůraznil, že potkan má ve městech málo nepřátel. „Je to především kuna skalní a na okrajích ojediněle liška obecná. Kočka si poradí pouze s menšími jedinci, Snižovat počet potkanů lze tedy jen deratizací. Jejich úplné vyhubení je však vyloučené,“ uzavřel odborník.

Otrávenému psovi pomůže peroxid či rostlinný olej

Jižní Morava – Dvou až tříprocentní roztok peroxidu vodíku s trochou vody nebo rostlinný olej napůl s teplým mlékem. To je rada hodonínského veterináře Romana Burského, jak pomoci například psovi v případě podezření, že pozřel otrávenou návnadu na potkany. „Pes se potom vydáví a vše je v pořádku. Pokud však na to majitel přijde třeba za čtrnáct dní, pak bývá prognóza velmi špatná. Dlouho jsem však žádný takový případ neměl,“ řekl Burský.

V Břeclavi asi před dvěma lety opakovaně strážníci nacházeli na různých místech poblíž centra otrávené návnady v trávě před domy. „Byly to granule v šunce, salámu, chlebu a podobně. V té době jsme netušili, jestli je to cílené proti pejskařům, nebo zda to byl něčí amatérský způsob boje proti hlodavcům,“ sdělil mluvčí břeclavských strážníků Zdeněk Novák.

Žádný pes podle něj neměl tehdy zdravotní problémy. „Ale je v rozporu se všemi předpisy, aby někdo takto rozhazoval bez předchozího veřejného oznámení otrávené granule v okolí bydliště,“ dodal mluvčí strážníků.