Jedna ze škol, která už více než pět let musí spojovat třídy, je ve Vranově nad Dyjí.

„Na prvním stupni máme jenom tři třídy. Hodně se snažíme, aby prvňáci byli samostatně. Jenže se nám to ne vždy daří,“ řekla ředitelka školy Zdeňka Černošková.

Do vranovské školy dojíždí děti z deseti okolních obcí. Nejpočetnější na škole je devátá třída s dvaceti dětmi. „Ty až odejdou, tak místo sto tří žáků nebude ve škole ani sto dětí,“ dodala Černošková. Podle ní to bude s počtem žáků v budoucnu ještě horší.

Městys chce školu za každou cenu udržet.

„U nás je citelný úbytek dětí. Trend je všude stejný, mladí odchází za prací do měst. Dříve jsme měli dvě velké školy, ale dnes už využíváme jenom jednu, která kapacitně stačí, “ uvedl starosta Vranova nad Dyjí Lubomír Vedra.

Někteří rodiče mnohdy vesnickým školám nevěří, a proto vozí své děti za vzděláním do města.

„Podstav musí dofinancovat obec. A tyto částky jsou poměrně vysoké. Pokud by došlo ještě k většímu spojování tříd, může se stát, že nebudeme schopni vše doplatit. Systém, který v republice máme, není ideální,“ popsal Vedra.

close zoom_in Boj o žáky

Většina vesnických škol tak bojuje o každé dítě. Zkušenosti se spojenými třídami mají například ve Vémyslicích, Dolních Dubňanech i Hevlíně. V Lubnici je už sedmým rokem sloučená druhá třída s pátou, první se čtvrtou a jen třeťáci mají vlastní třídu.

S nižším stavem dětí počítají na Moravskokrumlovsku.

„Malotřídky jsou u nás běžná záležitost. Máme dvě třídy, v jedné jsou prvňáci a druháci, ve druhé jsou žáci třetího, čtvrtého a pátého ročníku,“ uvedla ředitelka vedrovické školy Božena Procházková.

Damoklův meč visel několik let i nad malými školami v Konicích či Mramoticích. Nebylo jasné, jak dlouho do nich ještě budou chodit děti. Bez prvňáků nakonec bude pouze malotřídka v Mramoticích. Samostatně by nemohla fungovat ani škola v Kuchařovicích a Suchohrdlech.

„Proto se sjednotily v jednu. V Kuchařovicích je první a druhá třída a v druhé obci jsou ostatní ročníky,“ vypočetla vedoucí znojemské oblastní rady školských odborů Růžena Šalomonová.

Zákon říká, že obec nemusí zavřít školu, když ubudou žáci. „Musí se však zavázat, že zařízení, které nesplňuje optimální počty žáků, dofinancuje. Jenže se stává, že malé obce mnohdy peníze nemají, protože se jedná o desetitisíce ročně,“ popsala Šalomonová.

Kritizovala, že stát rozmělní peníze na příliš mnoho škol. „Jestliže stát nedá dost peněz, tak by měl mít odvahu a raději školu zrušit,“ nebrala si servítky Šalomonová.

Pokud by podle ní stejný zákon fungoval před pěti lety, zůstala by třeba škola v Bítově. „Je totiž jedinou školou na Znojemsku, která v posledních letech skončila,“ dodala.