Z úspěchu několikaleté snahy měl radost Jan Veverka z chvalovického spolku Za čistý rozvoj obce. „Skvělá zpráva. Byl jsem v poslední době pracovně zaneprázdněný, tak se to dozvídám právě od vás. Těší mě, že naše úsilí přineslo výsledek, a radost jistě budou mít i další členové spolku," reagoval Veverka.

Podle jeho hodnocení mělo na ukončení záměru vliv více faktorů. Vedle místního referenda poukázal i na účinný odpor několika znojemských spolků. „Referendum, které se nám podařilo vyvolat svým jednoznačným výsledkem zřejmě přispělo k tomu, že svůj názor změnili představitelé obce. Významně se podílel i znojemský Okrašlovací spolek a další znojemské spolky, které se obrátily na soud, " připomněl Veverka. Zástupci obce nejprve s projektem souhlasili, později jej ale odmítli.

Chvalovický větrník v minulých letech od znojemského stavebního úřadu získal územní rozhodnutí, které obstálo i v odvolacím řízení na kraji. Pak se ale do věci vložil soud, na který se obrátily právě znojemské spolky. „A soud nám dal za pravdu. Důležité bylo zejména jeho rozhodnutí, že závazné stanovisko k projektu musí úřad vyžádat i od Správy Národního parku Podyjí. Lze očekávat, jak by asi vyznělo, pokud jde o vliv elektrárny na krajinný ráz a odborníci z parku by nejspíš ještě doplnili další zjištění, například z oblasti ornitologie," řekl Jiří Kacetl ze spolku.

Po rozhodnutí soudu musel znojemský stavební úřad územní řízení na přelomu zahájit znovu. Investor dostal lhůtu na to, aby dodal potřebné podklady. „Úřad pro doručení podkladů stanovil lhůtu do konce března. Jelikož požadované dokumenty neobdržel, územní řízení ukončil," sdělila Marie Holíková ze stavebního úřadu ve zveřejněném oznámení.

Výsledek potěšil i zástupce Okrašlovacího spolku. „Jsme rádi, že to skončilo takhle. Ostatně stavba větrných elektráren se jeví jako určitý módní trend, vůči kterému roste odpor třeba i u našich jižních sousedů, kde vyrostly obří větrné parky například jižně a jihovýchodně od Mikulova. Z tamní mírně zvlněné vinorodé krajiny udělaly industriální noční můru," podotkl Kacetl.

Znojemští aktivisté spojili síly se svými dolnorakouskými protějšky před dvěma lety, kdy se společně úspěšně ozvali proti plánům postavit velké větrné parky v Dolním Rakousku na dohled z Vranovska. K nenaplněným záměrům větrných elektráren na Znojemsku patří například větrníky u Vranovské Vsi.

Největším a nejstarším fungujícím projektem v regionu je větrný park v Břežanech. Od roku 2005 se tam točí rotory pěti elektráren, které mají ročně produkovat přes šest milion kilowatthodin. Další větrná elektrárna stojí od léta 2008 nad Banticemi, má produkovat ročně přes čtyři miliony kilowatthodin. Od konce roku 2009 se pak točí rotor elektrárny u Tulešic. Její odhadovaný roční výkon mírně přesahuje pět milionů kilowatthodin.