Kuličky hroznů chřastí jako kamínky a začínají plnit první bedýnky na vlečce. Traktor svými reflektory ozařuje úzkou výseč vinohradu a parta asi deseti lidí téměř beze slova sbírá. V polovině řádku čeká malá pauza, Josef Kořínek nabízí svařené víno.

„Ale je to pěkná oslava Silvestra. Nepamatuji se, že bych někdy začínal v pět ráno,“ žertuje Jiří Ludvík, který Kořínkům pomáhá víno sbírat.

„Sklep jsme v noci otevřeli, aby pořádně vymrznul a mohli jsme v něm vylisovat hrozny ještě předtím, než rozmrznou. Předevčírem jsme vylisovali asi dvě stě padesát litrů ledového vína, dnes to bude podobné. Letos tuhle specialitu zkoušíme poprvé. Odrůda Svatovavřinecké, kterou dnes sbíráme, má cukernatost skoro čtyřicet stupňů,“ pochvaluje si Josef Kořínek.

Na jeho rodinu ještě v příštích dnech čekají ve vinici kuličky Rulandského šedého. „Jednu vinici s hrozny jsme nechali u lesa, tu ale sklidili špačci,“ doplňuje vinař.

Podle něj se letošní rok obecně povedl. „Všechno máme minimálně v pozdních sběrech. Takže jsou to sladší vína, jaká si přejí naši zákazníci. Děláme asi šedesát tisíc litrů vína ročně, ale díky tomu, že nám začínají rodit mladé vinice, budeme produkci ještě navyšovat,“ plánuje Josef Kořínek mladší.

Je šest hodin ráno, stále tma a vinné keře jsou už bez svých zmrzlých plodů. Mezihru příjemně vyplňuje guláš ve sklípku Vinařství Kořínek a plápolající polena v krbu. Traktor mezitím převáží plné bedýnky do výrobního sklepa v Hnanicích.

Ruce pomocníků, ohřáté v teplém předsklepí, už ale vysypávají kuličky, chutnající jako vinná tříšť, do pneumatického lisu. „Musím to dnes víc pěchovat, aby se tam všechno vešlo,“ dává si předsevzetí Jiří Ludvík, zeširoka rozkročený nad lisem.

Ostatním už nezbývá než čekat a sledovat, jak tenké potůčky rudé tekutiny stékají do vany pod lisem.