První výsledky pořadatele potěšily. „Na osmatřicátý ročník zamířilo 84 887 návštěvníků, a to nejen z České republiky, ale i ze Slovenska, Německa, Polska, Rakouska, Francie, Itálie, Chorvatska, Irska, Řecka nebo Austrálie,“ říká František Koudela, ředitel Znojemské Besedy.

Někteří návštěvníci si konečně užívají slavnost, na kterou si vstupenku koupili už před dvěma lety, kdy muselo město nakonec vinobraní zrušit. „Mám moc ráda tuhle atmosféru, proto jsem tu už počtvrté. Ostatně vstupenku mám z roku 2020,“ říká s úsměvem Helena Krausová, která přijela z Orlických hor. A slavnost si užívá počasí navzdory. „V pátek jsme docela zmokli, ale nejsme z cukru a nebylo to ostatně poprvé. Litovali jsme hlavně stovky účinkujících v průvodu, vždyť jim za těch pár hodin ani nemohly uschnout kostýmy,“ dodává její přítel Petr Lichý, který je na vinobraní poprvé. „Přilákal mě burčák a samozřejmě společnost mé přítelkyně. Moc se nám líbil i sobotní průvod. A zbytek dne se budeme toulat po městě, poznávat nová místa a koštovat,“ má jasnou o dalším programu.

Mezi tím se na další vystoupení chystají muzikanti ze znojemské historické kapely Lucrezia Borgia. „Jsme rádi, že je vinobraní zpátky. Je to naše domovská scéna a lidi nás, zdá se, rádi vidí. A divákům musím vyseknout poklonu. Když v pátek večer zrovna nejvíc pršelo, hráli jsme na Václavském náměstí a lidé zůstali až do konce a skákali po podiem. Musel jsem obdivovat,“ ohlíží se za prvním večerem vinobraní šéf kapely Antonín Maceček.

Do Znojma se v po dvou letech vrátilo tradiční vinobraní.
Sklenky cinkají, bubny víří. Znojmo po dvou letech pauzy slaví vinobraní

V jednom u mázhausů na Velké Mkulášské nalévá návštěvníkům s chutí burčák Hana Růžičková. „Taky už mi tohle docela scházelo. Vinobraní je krásná akce a dobrá příležitost se potkávat. Za náš mázhaus jsme spokojení, lidí chodí podobně jako v dřívějších letech, všímám si ale, že je postupem let víc zajímá víno než burčák a to je také dobře. Počasí nám v pátek nevadilo a myslím, že nevadilo ani návštěvníkům, šli se schovat sem nebo dalších mázhausů,“ usmívá se Růžičková z mázhausu Moneli.

Přichází král

Sobotním odpoledním zní víření bubnů a jasný hlas trubek. Na Masarykovo náměstí právě přijel historický průvod se stovkami, tentokrát možná ještě pořád trochu promočených účastníků, poté co v pátek při večerním průvodu všichni důkladně promokli. Ale po dvou letech opět zní náměstím úvodní žertíky rozverného šaška. „Teď však dosti žertů! S hosty, kterým svou přízeň dal, přichází Jan, náš český král,“ zahajuje Vojtěch Čabala v roli šaška tradiční historickou scénu. Purkmistr od panovníka převezme potvrzená privilegia, král Jan zahajuje klání rytířů a dojde i na oblíbené máchání nepoctivců.

Zdroj: Martin Moštěk

Důvěrně známé a oblíbené dění na podiu sleduje se zájmem slušně zaplněné náměstí. Mezi diváky je i Denisa Jedlinská. „Jsem z Brna, ale Znojmo je rodné město mojí maminky, proto sem jezdím za rodinou a moc ráda mám i vinobraní. Už mi chybělo a na letošek jsem se těšila jak malé dítě na vánoce. A jsem spokojená, vinobraní je zase moc pěkné,“ hodnotí Jedlinská.

Druhý zářijový víkend v Mikulově na Břeclavsku patří Pálavskému vinobraní.
VIDEO: Miluji vás, baví Chantal Poullain návštěvníky Pálavského vinobraní

Zatímco na tribuně vystřídala historickou scénu další z kapel odpoledního programu, lidé se rozchází podívat na některou z dalších dvanácti scén nebo obejít stánky. Mnozí milovníci vín míří na znojemský hrad na ochutnávku u rotundy. Znojemská vína tu právě ochutnává i Jana Hajdůchová z Olomouce se svým přítelem Pavlem Fajnorem. „Znojmo známe a máme moc rádi, ale na vinobraní jsme poprvé. Přijeli jsme právě za vínem a jsme moc spokojení,“ pochvaluje si Hajůdchová. Líbí se jím celý program. „Byli jsme se podívat ve městě a na průvod, teď jsme tu na hodinku zastavili na víno a krásnou vyhlídku a ještě půjdeme na pár koncertů,“ dodává Fajnor.

Na prosluněném prostranství u rotundy sedí a postávají skupiny se sklenkami, baví se užívají malebný rozhled do údolí Dyje. Plné jsou i ulice v centru města. Znojemské historické vinobraní je po dvou letech zpátky.