Až si za pár měsíců Jihomoravané koupí ve vinotékách rozlévané víno ze sudů, budou mít jednu jistotu. Dostanou moravské či české. Pokud tedy projde plán, na němž se ve středu se zástupci vinařů dohodl ministr zemědělství Marian Jurečka.

Jde o jedno z opatření, která mají pomoci v boji s pančovaným a nekvalitním vínem. Ministr nakonec vyšel vinařům vstříc i v tom, že ustoupil od záměru zakázat prodej sudového jinde než ve vlastních sklepích. Přesto mají někteří obavy o své obchody.

Podle připravované novely zákona se dovezená vína či ze zahraničních hroznů budou prodávat jen v obalech, které se nedají znovu naplnit. A objem mají do pětadvaceti litrů. „Zajistíme tak bezpečnost zákazníků, protože získají větší jistotu, že si nekupují pančovaný, a tedy i nebezpečný nápoj," řekl Jurečka. Novela má platit od začátku příštího roku.

Pro domácí vína po dohodě zůstává i možnost prodeje ve vinotékách a vinárnách, s nimiž mají vinaři smlouvy. Ty ale bude nově evidovat Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Zahraniční nápoje můžou vinotéky rozlévat, ale jen už ze zmíněných obalů.

Svaz vinařů návrh vítá. „Vyšel z naší dohody s ministrem. Jde o první krok k vyčištění trhu. Každý třetí dosud testovaný vzorek sudových vín byl vadný. A týkalo se to výhradně těch zahraničních," uvedl prezident svazu Tibor Nyitray. Dodal, že v plánu jsou i přísnější kontroly a sankce a také stanovení, kde lze rozlévané víno prodávat.

Podobný názor jako Nyitray má také předseda vinařského sdružení VOC Znojmo František Koudela. „Opatření zamezí černému trhu. Už se nestane, že obchodník nakoupí maďarskou Pálavu a vydá ji za moravskou," řekl Koudela.

Velké problémy ale očekává ředitel společnosti Pavlovín z Velkých Pavlovic na Břeclavsku Radim Heča. „Nevím, zda jde o šikovné opatření. Těm, kteří víno pančují, je jedno, jestli je pak stáčené do sudu, nebo do takzvaného bag in boxu," poznamenal Heča.

Podle něj to znamená konec některých vinoték. „Hlavně těch, které obchod založily na levných vínech. Dražší nechtějí prodávat. Vrátí nám stáčecí výčepní zařízení, což pro nás znamená větší náklady. Otázka také je, co se stane s cenou moravských hroznů, když po nich stoupne poptávka," kritizoval Heča. Dodal, že prodej levnějších zahraničních vín středním podnikatelům umožňuje věnovat se výrobě kvalitního lahvového.

Nadšení z plánu nejsou ani v dalším velkopavlovickém Vinařství V & M Zborovský. „Naši firmu opatření neohrozí, prodáváme jen vlastní víno. Podle mě ale ani nepřinese zásadní zlepšení kvality levných vín. Falšovat se dá v každém obalu," podotkl Vladimír Zborovský.

Podle Zborovského můžou pomoct spíš další návrhy Svazu vinařů. Ten představil deset opatření, která mají černému trhu zamezit. Chce třeba zvýšit pokutu za pančování z pěti na padesát milionů korun, zavést ohlašování dovezených vín, označování vín českou vlajkou, zamezení dotací těm, kteří vína pančovali, nebo intenzivnější kontroly.

Tyto požadavky podporují také představitelé Jihomoravského kraje, který požaduje i vytvoření speciálního týmu celníků, inspektorů a policistů, takzvané vinařské kobry.

Krajští radní se ve středu navíc rozhodli, že do konce června vypracují návrh zákona, pode něhož bude pančování vína trestný čin.