Vojenské opevnění z roku 1937 přeměnili vlastními silami na minimuzeum. Uprostřed netknuté přírody, pouhý kilometr od hranic s Rakouskem v něm teď provází turisty. „Chodí bývalí vojáci ale nejvíc nadšení jsou malí kluci a holky, kteří sem chodí s rodiči. Mohou si postavit maketu zbraně, hledat pomyslného nepřítele periskopem, zatočit si s ventilátorem, mimochodem důležitou součástí bunkru. Když se v něm totiž začalo střílet vytvořil se uvnitř okamžitě mrak zplodin, které bylo nutné odvětrávat,“ předvádí obranný systém z doby před druhou světovou válkou Škrdla.

Dát zanedbaný, křovinami a mechem zarostlý bunkr do původního stavu nebylo snadné. „Náš řopík byl tehdy postavený jako první, podle francouzského vzoru. Další už se od něj liší, vybavením i provedením stavby. Nebylo snadné sehnat původní vybavení, kterého už je dnes málo. V 60. letech přes něj vedla železná opona, a ještě dnes, když sečeme trávu, zamotá se nám do sekačky kus ostnatého drátu z té doby,“ vypráví nadšenec.

Obdivuje důmyslnost původních stavitelů. „Uvnitř byla dřevěná konstrukce, jednak poskytovala příjemnější prostředí pro vojáky, ale také ochranu, kdyby bouchl granát a beton se zřítil. Trámy mohly trosky podržet. Bunkry byly také stavěné tak, aby viděl jeden na druhého a střílny měly namířené ne do Rakouska, ale proti sobě. Tak, aby plnily obrannou funkci a očekávaného nepřítele zasáhly až na našem území a nevznikl mezistátní konflikt,“ popisuje Škrdla.

Návštěvníci obdivují i důmyslný střelecký systém. „Vojáci neviděli ven přímo očima. Když obsluha periskopu ohlásila nepřítele, střelec použil mapu a lafetu. Pomocí ukazovátka určil místo na mapě a tím namířil kulomet. Střílel vlastně naslepo,“ přibližuje Škrdla.

Naučná stezka i přespání

K obraně republiky tehdy nedošlo, po Mnichovské dohodě bunkry zabrali Němci. Vytrhli z něj litinové střílny z nichž vyrobili zbraně. „Nechali jsme udělat nové, ale šrám po vytržení je vidět dodnes,“ ukazuje Škrdla, který stejně jako vlastník bunkru Spišák, pracuje v oboru telekomunikace.

Zážitek pro zájemce nabízí v blízkosti Vratěnína i další unikátní bunkry. Z jednoho je takzvaná útulna nabízející přespání, jiný je legendární s useknutým rohem, když umělecký autor chtěl dát najevo mírové poslání. Na 24. září také chystají nadšenci ze sdružených spolků pohraniční historie lákavou akci Světla nad bunkry.

V hlavách Škrdly a Spišáka se rodí mezitím další plán. „Ve spolupráci s obcí chceme vytvořit naučnou stezku po bunkrech, každý je tu jiný a nabízí mnoho zajímavostí. Navíc je okolo nich krásná příroda. Chceme lidem ukázat, že nejsme šašci, co si hrají na válku nebo politiku. Ale podat jim pravdivé informace o tom, jak to bylo doopravdy. Každá totalitní vláda totiž prezentovala události po svém a dodnes má mnoho lidí informace zkreslené,“ posunují svou zálibu na poslání Daniel Spišák a Jaroslav Škrdla.