VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vranov se musí obejít bez záchranářů

Vranov nad Dyjí – Největší vodní plocha na Znojemsku se bude muset i letos obejít bez vodní záchranné služby. Nejsou peníze ani dobrovolníci.

22.6.2010
SDÍLEJ:

Záchranáři. Ilustrační foto.Foto: DENÍK/ archiv

Vlajku s červeným křížem a u ní ve střehu připravené muže či ženy schopné vytáhnout z vody tonoucího a odborně mu poskytnout první pomoc ani letos na největší vodní ploše na Znojemsku neuvidíte. Důvodem nejsou jen peníze, ale i neochota lidí zapojit se do dobrovolné práce vodní záchranné služby na vranovské přehradě.

„Jsou oblasti, kde je přetlak odborně erudovaných dobrovolníků, kteří chtějí v rámci vodní záchranné služby spolupracovat. Bohužel, zrovna Vranov a jeho okolí k nim ale nepatří. Je těžké motivovat lidi k této činnosti, když jim nemáte co nabídnout. Naopak: obětovat budou muset volný čas, rodinu, vzdělávat se,“ uznal člen prezidia Vodní záchranné služby Českého červeného kříže Stanislav Hrdlička.

On sám pracuje jako vodní záchranář na Nových Mlýnech na Břeclavsku. „V našem případě se vodní záchranáři rekrutují z řad dobrovolných i profesionálních hasičů, policistů, zdravotníků či vojáků. Jedno mají ale společné a to je vztah k vodě. Vybudovat základní stanici na zelené louce je přitom otázkou zhruba pěti milionů. Jen člun přijde na půl milionu,“ dodal záchranář.

Krajský úřad v dubnu vyčlenil pro vodní záchrannou službu na jihu Moravy dva miliony korun, z čehož brněnští záchranáři a jejich kolegové na Nových Mlýnech dostali po půl milionu. „Zbytek bude kraj rozdělovat podle aktuálních potřeb. Pokud ale vím, o Vranovsku se do této chvíle nemluvilo,“ uvedl mluvčí krajského úřadu Jan Chmelíček.

Nejsou dobrovolníci

Vodní záchranná služba ale není jen o penězích, ale i o pokrytí území samotnými záchranáři. „Pokud je činnost dodnes striktně dobrovolná a v daném místě se nenašlo uskupení lidí, kteří by to šli dělat, tak proto tam ani žádné stanoviště služby není. I samotné prezidium organizace je dnes prakticky bez prostředků, takže ani nemá šanci nějaké nové stanoviště vybavit. Pokud se tedy třeba nějaké místní uskupení obcí nedomluví a nebude jak prvotní vybavení, tak pak i následný provoz dotovat, tak středisko vodní záchranné služby nemá na Vranovsku ani šanci vzniknout,“ doplnil prezident Vodní záchranné služby David Smejkal, který je ve funkci teprve od uplynulého víkendu.

Podle něj navíc nemají různí záchranáři stejné podmínky. „Jak je možné, že stát podporuje více než sto miliony korun ročně horskou službu, ale na vodní záchrannou službu nedává nic. Jaký je rozdíl mezi člověkem, který se při sportu zraní na horách a který při plavání ve vodě? Proč má člověk na horách nárok na profesionální pomoc a člověk u vody ne? My jsme se jako nové vedení zavázali k tomu, že budeme vodní záchrannou službu stabilizovat. A i tyto trendy se pokusíme změnit,“ řekl Smejkal.

Podle něj se v celé České republice ročně utopí kolem dvou set lidí. „To je neuvěřitelně vysoké číslo. Nesrovnatelné je to třeba v porovnání s počtem obětí na silnicích. Tam každý rok zahyne necelých tisíc lidí, stát ale do kampaní i samotných systémů pro bezpečnější provoz pumpuje stovky milionů. Dvě stě utopených ale nechává každého chladným,“ uzavřel prezident českých vodních záchranářů.

Žádost o podporu

Ty by rád viděl na největší přehradě na Znojemsku i starosta Vranova nad Dyjí Lubomír Vedra. „Myslím si, že vodní záchranná služba by se na Vranovsko rozhodně hodila. Na většině velkých přehrad záchranáři jsou. Bohužel, u nás to moc neumíme ovlivnit. Kdyby se na nás někdo obrátil s žádostí o podporu takové věci, jistě bychom ji podpořili,“ ujistil Vedra.

Autor: Daniel Smola

22.6.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Hokejisté Znojma nestačili na Bolzano v prodloužení.
12

Přísná vyloučení a další ztráta. Orli s Bolzanem prohráli v prodloužení 3:4

Znojemský městský pivovar vede třiačtyřicetiletý rodák z Brna Miroslav Harašta.

Šéf pivovaru: V ležáckém tanku máme raritu. Má speciální chmel a vinnou kvasnici

V rekordním hodovém průvodu kráčelo přes pět stovek lidí. Ve vracovském kroji

Vracov - Celkem 566 lidí ve vracovském kroji. A k tomu další stovka v krojích přespolních. Sobotní hodový průvod z roku 2015 ve Vracově na Hodonínsku se díky komisaři z pelhřimovské agentury Dobrý den zapsal počtem krojovaných v jedné obci mezi české rekordy. A je mu věnovaný další díl seriálu Deníku Rovnost Co soused, to rekordman.

Pojezný k neúspěchu ve volbách: Lidé se obrátili na populistické strany

Hodonín /ROZHOVOR/ – Po krajských volbách vedl jihomoravské komunisty jako jednička i do sněmovny kyjovský učitel a městský zastupitel Ivo Pojezný. Šestapadesátiletý poslanec ani přes obhajobu mandátu neskrýval zklamání. „Výsledek pod deset procent považuji samozřejmě za neúspěch. Doufal jsem ve třetí místo,“ řekl lídr komunistů, kteří v parlamentu ztratili osmnáct mandátů. Na jižní Moravě pak přišli o polovinu poslanců.

Nová vláda bude průšvih, nebo velký průšvih, říká Pirát Radek Holomčík

Jižní Morava /ROZHOVOR/ - Ve volbách do poslanecké sněmovny skončili Piráti na třetím místě. „Výhra ANO znamená dlouhodobé selhávání demokratických stran,“ říká nový jihomoravský poslanec a Pirát Radek Holomčík.

Velká poslanecká rošáda: za jižní Moravu zůstane jen devět politiků

Jižní Morava /FOTOGALERIE, VIZITKY POSLANCŮ/ – Jihomoravské poslance čeká velké střídání. Křeslo získá čtrnáct nových politiků z kraje. Dvanáct ze stávajících poslanců za jižní Moravu končí ve sněmovně úplně, devět zůstává.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení