Skupina vodních záchranářů z Brna-středu v létě slouží na Nových Mlýnech, základnu mají v Pasohlávkách. O Vranovsko se opakovaně zajímají také. „O Vranov jsme se pokoušeli, zdravotnická záchranná služba nám pomáhala v jednáních o získání nájmu vhodných prostor. O zřízení základny jsme přemýšleli loni i předloni, ale vše nakonec vázne na penězích," uvedl jednatel místní skupiny vodních záchranářů Brna-střed Daniel Bartošek.

Skupiny vodní záchranné služby Českého Červeného kříže totiž tvoří dobrovolníci a organizace na provoz svých základen shání peníze, kde se dá. „Je tu několik aspektů, ale pokud máme mít dost dobrovolníků, potřebujeme i peníze. Uvidíme, jak dopadnou nynější jednání o budoucím financování vodní záchranné služby s ministerstvem vnitra. Snažíme se totiž, aby na ni úřady pohlížely podobně jako na horskou službu," naznačil Bartošek.

Pokud by vodní záchranáři stáli na finančně pevnějších nohou, na obsazení Vranova jejich týmem by zřejmě došlo. „Do dvou nebo tří let by v takovém případě mohlo na Vranově výjezdové stanoviště být, ale to skutečně záleží na tom, zda nynější jednání dopadnou dobře," upozornil jednatel.

Vodní záchranáře by rád na Vranovsku viděl starosta Vranova Lubomír Vedra. „Kvůli bezpečnosti by na tak velké přehradě nějaké zajištění a služba být měla. Potíže jsou stále s tím, kdo to bude platit. Městys na to peníze nemá, zřejmě by musel pomoci stát," řekl starosta s tím, že situace je již několik let prakticky stejná.

Vranovští se pokusili alespoň pro své dobrovolné hasiče získat člun, aby mohli pomáhat se zásahy na přehradě. „Jeden jsme měli přislíbený, ale skončil kdesi jinde. Stále čekáme, kdy na nás přijde řada," mračil se Vedra.

Stálá záchranářská služba na přehradu patří i podle Pavla Svobody, šéfa kempu u hlavní pláže. „Na přehradě velikosti vranovské by taková služba být měla. Sami máme plavčíka, ale to je jen nejzákladnější služba, která neobsáhne celou pláž. Právě na pláži je přitom největší koncentrace lidí. Před několika lety jsme jedné dobrovolnické skupině nabídli bezplatné místo pro stanici v našem areálu, odmítli to, šli na Bítov a ještě ten rok skončili," podotkl Svoboda.

Za uplynulých dvacet let utonulo na vranovské přehradě necelých dvacet lidí. „Dle sdělení šéfa obvodního oddělení ve Vranově se utopili od devadesátých let do roku 2006 každé léto jeden nebo dva rekreanti. Další případ utonutí jsme pak zaznamenali předloni," řekla znojemská policejní mluvčí Lenka Drahokoupilová. Tehdy na jaře našli policisté v přehradě mladíka na Bítovsku. V srpnu utonul starší muž na pláži.