Důstojnější prostor pro pořádání výstav, koncertů či konferencí by mohl do několika let získat zámek ve Vranově nad Dyjí.

Národní památkový ústav v Brně začíná jednat s majitelem budovy blízké jízdárny o koupi objektu. Pokud se záměr podaří, bude po šedesáti letech areál zámku kompletní.

Výstavy i koncerty


„Prostory by byly ideální pro pořádání výstav nebo koncertů. Vranovské kulturní léto nemá totiž mokrou variantu. V případě nepřízně počasí se akce konají v malé pokladně. Tam je sice dobrá akustika, ale málo místa,“ řekla zástupkyně kastelána Miroslava Janíčková.

Sál předků, nejprestižnější prostor na zámku, není k pořádání koncertů vhodný. Ve zrekonstruované jízdárně by mohl mít své informační centrum i Národní park Podyjí.

Nyní téměř zdevastovaná jízdárna z první poloviny osmnáctého století se nachází za budovou nově opravené kočárovny. Právě tam se nyní pořádá řada výstav.

„Při rekonstrukci budovy jsme plánovali, že v tomto objektu vzniknou byty pro průvodce a dílny. V dílnách jsou ale nyní výstavy, ty by se přesunuly do nového objektu. Zázemí pro truhláře, elektrikáře a další řemeslníky zámek nutně potřebuje,“ řekl Jan Kozdas z brněnského pracoviště národního památkového ústavu.

Majitel jízdárny Miloš Hudec se záměrem památkářů souhlasí. Objekt koupil po roce 1989. „Chtěl jsem zde vybudovat muzeum lidí z Moravy, kteří budou nebo byli zapomenuti. Nepodařilo se mi ale získat žádné partnery. Teď už nemám dost peněz ani vůle ideu naplnit,“ řekl Hudec. Plán památkářů by tak byl částečným naplněním jeho představ. O tom, zda se na koupi a rekonstrukci objektu uvolní dostatek financí, rozhodne ministerstvo kultury. „Jednání jsou pořád na úplném začátku,“ uvedl Kozdas.

V minulých letech památkový ústav částečně zrekonstruoval budovu kočárovny a koníren. Oprava stála zhruba čtyři miliony korun. V části koníren by měla v budoucnu vzniknout restaurace. „Hledáme vhodného nájemce,“ řekl Kozdas.

Kompletní areál


Pokud se památkářům podaří získat budovu jízdárny, komplex zámku bude po šedesáti letech vypadat znovu tak, jak ho v sedmnáctém století plánoval Michal Jan II. hrabě z Althannu.

Rozlehlá jízdárna sloužila svému účelu až do devatenáctého století. Tehdy se změnila na sýpku a vznikla její nynější dvoupatrová podoba.

„Rozložení budovy by mohlo ideálně sloužit právě galerijním účelům,“ soudí Kozdas.