„Budovu vlastní dohromady pět fyzických osob, část využívají k bydlení. Jedna čtvrtina patří architektovi Petru Vítkovi, který jej opravuje, a v budoucnu by zde mohlo vzniknout sezónní ubytování," uvažoval starosta Vratěnína Martin Kincl.

Myšlenkou obnovy a následného využití východního křídla kláštera se Vítek zabýval již dlouho. „Záměr se vyvíjel v závislosti na daných podmínkách. Kromě záchrany zchátralého a zčásti zbořeného objektu bylo nutné zajistit nový přístup s možností parkování přímo v areálu kláštera. Bylo by vhodné umožnit návštěvníkům v budoucnu ve východním křídle ubytování, tak jako tomu bylo dříve. Rád bych tuto historickou budovu zpřístupnil. Jde o velký objekt, jehož rekonstrukce je velmi nákladná, a proto jsem odkázán na příspěvky a dotace z ministerstva kultury. Podařilo se již opravit střechu a objekt zajistit staticky, za což vděčím především vstřícnému přístupu památkářů. V budoucnu bychom chtěli využívat i sklepní prostory. Plánujeme zde pořádat například semináře o zdravém životním stylu, křesťanství a víře," přiblížil architekt Vítek.

V nejbližší době by se mohl klášter dočkat nové fasády včetně oken.  „Bude trvat ještě pár let, než se podaří opravit veškeré interiéry. Doufám, že do konce ledna se mi podaří vyřídit dotace na nové podlahy," podotkl majitel.

Jeho snahu a citlivý přístup chválí také památkáři. „Objekt byl částečně zbouraný a musel vycházet ze situace, která nastala. Pan architekt reaguje na všechna naše jemná doporučení. Pochopil podstatu historické budovy a renovuje ji ve správném duchu. Nesnaží se tam zbytečně vnášet moderní prvky ani materiály. Drží se toho, co vyžadují bývalé klášterní prostory," chválila památkářka Alena Dunajová.

Klášter ze sedmnáctého století zrušily v roce 1784 dekrety Josefa II., řeholníci zde přesto žili ještě několik let. V devatenáctém století byl rozsáhlý areál rozdělený na několik částí, rozparcelovaný a rozdělený příčkami.