Výsledky pozorování předčily očekávání odborníků. „Díky pastvě divokých koní přibývá v několika lokalitách v České republice vzácných orchidejí. Týká se to také Národního parku Podyjí. Ukazují to první výsledky botanického sledování,“ potvrdil David Číp – předseda ochranářské organizace JARO Jaroměř, jež za zřízením pastvy v chráněných lokalitách stojí.

Orchidejím se na pastvinách divokých koní, pocházejících původně z anglického Exmooru, daří i podle vedoucí oddělení speciální ochrany přírody Národního parku Podyjí Martina Škorpíka. „Na Mašovické střelnici se po pastvě rapidně zvedá populace vemeníku zelenavého. Každá lokalita je ale jiná. Museli bychom uchopit celou škálu vlivů, abychom vyhodnocovali příčiny bez pochyb,“ uvedl Škorpík.

Na zavedení pastvy v Podyjí pozitivně zareagoval i další vzácný druh orchideje, vstavač kukačka. „Do půlky dvacátého století byl jednou z našich nejběžnějších orchidejí, dnes je kriticky ohrožený. Bohatě kvetoucí a plodící porosty na Mašovické střelnici od druhého roku pastvy naznačují pozitivní vývoj,“ potvrdil zase parazitolog Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Brňan Richard Martinec naprogramoval web sexuální výchovy pro své vrstevníky.
Sexuální výchova pro mladistvé? Mladík z Brna vytvořil web podle knihy

Volně rostoucí orchideje v řadě lokalit v České republiky vymírají. „To, že je dokáže zachránit pastva velkých kopytníků, která je zároveň nízkonákladovým způsobem péče o krajinu, je nesmírně pozitivní. Zvyšuje to naději, že se orchideje podaří udržet i na dalších místech,“ tvrdí Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina, která pastvy velkých kopytníků v tuzemsku v roce 2015 zavedla.

Většina evropských orchidejí totiž těžko obstojí v bujné vegetaci ostatních bylin, které je bez spásání zadusí. „Další důležitou podmínkou dobré kondice orchidejí je absence hnojení, na které jsou mnohé druhy citlivé. V regionech, kde nedošlo k přerušení pastevní tradice a louky nebyly hnojeny, jsou orchideje zcela běžnou a velmi početnou součástí bylinné vegetace. Takové krajiny dnes nalezneme například na Balkáně či Iberském poloostrově, ale také v Alpách a Karpatech,“ upozornil Miloslav Jirků.