Lopaty, motyčky, kolečka a oči upřené do hlíny. Na zahradě rodinného domku pracují dvě desítky studentů, hledají a sbírají střepy, bronzová a železná kování a další doklady dávného osídlení.

Zanechali je po sobě Germáni a Slované, kteří výšinu nad Dyjí obývali před šestnácti, respektive dvanácti stoletími. Doklady mimořádného významu hradiště, které patřilo k největším a nejsilnějším opěrným bodům Velké Moravy, sbírají archeologové už dvaadvacet let.

„Na této parcele jsme dělali sondy hned v prvním roce našeho bádání. Překvapilo nás, jak husté bylo osídlení této oblasti od pravěku přes dobu římskou, Velkou Moravu až k dobám mladším,“ řekl vedoucí výzkumu Bohuslav Klíma.

Letos se archeologům naskytla příležitost slibné místo prokopat důkladně. „Je to snad poslední parcela na Hradišti, kde bylo možné stavět, vlastník získal výjimku ze stavební uzávěry. Proto jsme začali ze záchranným výzkumem na ploše asi pěti set metrů čtverečních. Spolu s loňskými vykopávkami u domu pro matky v tísni je to jedna z nejrozsáhlejších ploch, na nichž jsme mohli bádat,“ dodal Klíma.

První dny vykopávek již přinesly zajímavé nálezy.

S pomocí detektoru kovů jsme našli například stříbrnou minci a pěkná litá bronzová kování z předvelkomoravského období. Ta jsou dalším dokladem nejstarší fáze slovanského osídlení ze sklonku osmého století,“ vysvětlil archeolog Klíma.