Záhadou, po níž se u Krumlova pátrá, je, proč byl vlastně v tomto místě v době bronzové a železné pazourek vyráběn, řekl archeolog Martin Oliva z brněnského Ústavu Anthropos.

Těžba kamene na pazourek používaný k výrobě zbraní začala sice u Krumlova v mladší době kamenné, v lokalitě ale přetrvala i v období, kdy již kamenné předměty nahradily odolnější nástroje z kovu. Mezi obcemi Vedrovice a Jezeřany-Maršovice je mnoho jam po těžbě, ale i tisíce tun úštěpků vzniklých při výrobě pazourků.

"Jde o to, že byly vyráběny v době, kdy se již s nimi nedalo obchodovat. Patrně měla těžba rohovce rituální smysl. Možná měla být spojením mezi tehdejšími lidmi a jejich dávnými předky. To se nám ale zatím nepodařilo zjistit," zdůraznil Oliva.

Oblast u Moravského Krumlova patří na Moravě k největším místům, na nichž se v pravěku těžil vápenec. O tom, že byl celý prostor povýšen v očích předchůdců člověka na mytický a rituální svědčí i nálezy ostatků dvou žen a dítěte v jedné z těžebních jam. Byly pravděpodobně v těchto místech obětováni.

Jejich rekonstruovaný hrob je součástí expozice v pavilonu Anthropos v Brně, která představuje nejranější období lidských dějin.