„Krátce byla vystavena v sále znojemského hradu, pro který byla objednána. Legionáři si dílo objednali přesně podle niky, do které měla být umístěna. Právě proto jde o tak nezvykle monumentální bystu. Jelikož se ovšem psal rok 1946, skončila plastika brzy v depozitářích a je svým způsobem div, že se dochovala dodnes," připomněla osudy sochy dcera Jana Tomáše Fischera Klára Benešovská.
Zájem o monument oživila v pátek skončená výstava 5×100, jíž znojemské muzeum připomnělo sto let od narození pěti znojemských umělců, mezi nimi právě medailéra Fischera a spisovatele Karla Černého.
„Právě Karel Černý napsal počátkem devadesátých let článek Uvězněná bysta, v němž osudy Fischerovy sochy připomněl. Sám si ostatně vzpomínám, že mi ji kdysi babička ukazovala. Bysta tehdy stála vedle toalet u hlavního sálu. Zakrývaly ji hadry, aby nebylo vidět, koho zobrazuje. Myslím, že právě pohnuté osudy odstrkovaného a schovávaného díla jsou inspirací k tomu, abychom se znovu zamysleli, zda by nebylo vhodné prezidentu Masarykovi ve Znojmě konečně zřídit důstojný pomník," řekl Petr Žák.
Jak dodal, spolu s Helenou Otáhalovou už napsali jednu výzvu do místního tisku. „Bohužel odezva nepřišla žádná. Proto jsme debatě na toto téma věnovali setkání u příležitosti ukončení výstavy 5×100. Je téměř jisté, že nyní vznikne občanské sdružení, které se bude další práci na přípravě pomníku věnovat. Chceme v první řadě otevřít skutečnou veřejnou debatu o tom, zda a případně kde by Masarykův pomník mohl ve Znojmě stát. Budeme také hledat spojence, podporu a prostředky k tomu, abychom tohoto cíle mohli dosáhnout," dodal Žák.
