I když v den rekonstrukce bitvy nebyla průtrž mračen jako před 210 roky, přesto trochu zapršelo. „Snad nám nezvlhne prach, pak bychom museli jít na bodáky," konstatoval s úsměvem jeden mladý voják v rakouské uniformě.

Divácky atraktivní střety pěšáků a jízdy podporované dělostřelectvem se nakonec přesunuly k brodu přes Dyji, kde pokračovaly boje přímo v říčním korytě.

Pro někoho atraktivní podívaná, pro jiné zase zamyšlení nad bitvami a válkami, ve kterých bývá vítězství tvrdě vykoupeno lidskou krví, trpkým štěstím těch, kteří přežili a nešťastnými osudy pozůstalých. „Taková bitva musela být úplné peklo," zamýšlela se paní Jaroslava ze Znojma. „Jak jsem ráda, že žijeme v době míru. Aspoň v naši zemi," doplnila.

Naštěstí v tomto případě nebylo mrtvých vojáků, i když v bitvě před 210 roky jich zůstalo na bojišti ležet více jak deset tisíc. Tolik obyvatel mělo tehdy přibližně město Znojmo. Dodnes se nacházejí na bývalém bojišti mince i drobné předměty z výstroje tehdejších vojáků.

210. výročí bitvy u Znojma pojali pořadatelé velkolepě. Prvním vystoupením vojáků bylo čtvrteční ostřelování města Znojma z výšiny od kaple sv. Antonína Paduánského na Hradišti, o den později se uskutečnil ve večerních hodinách pietní akt na louckém hřbitově, v sobotu se konala první část rekonstrukce bitvy u Dobšic, ve večerních hodinách se v louckém klášteře uskutečnila multimediální show Inferno 1809 o rakouském vojáku Janu Nepomuku Prokešovi. Vzpomínku na bitvu ukončil v neděli pietní aktu Červeného dvora, modlitbou u Napoleonova dubu za padlé vojáky a rekonstrukcí druhého dne bitvy na polích u Suchohrdel.

Bitvu u Dobšic a Suchohrdel svedli nadšenci z organizace Acaballado. V okolí Únanova si připravila program organizace Austerlitz.

V neděli před polednem si naplánovali rekonstrukci bitvy u Znojma na Velkém kopci u Únanova za účasti 350 vojáků z několika zemí, jak sdělil prezident projektu Austerlitz Miroslav Jandora.

Bitvě u Znojma předcházel vpád Rakušanů do Bavorska, následný protiútok Francouzů, kdy vojska mocnářství ustoupila dočasně do Čech a Napoleon se přiblížil k Vídni. Následně utrpěl u Aspernu první porážku, ovšem v další bitvě u Wagramu musel arcivévoda Karel se svým vojskem ustoupit na Moravu. Karel se pak postavil francouzským vojskům u Znojma, jeho protivníkem v bitvě byl francouzský generál Marmont. Nejtěžší boje byly u Dobšic. Svoji roli sehrálo i počasí, kdy se spustila obrovská průtrž mračen, a tak se boj v jedné části střetu vedl chladnými zbraněmi. Prameny uvádějí, že část francouzských vojáků se následně v dobšických vinných sklípcích opila, čehož zase využili rakouští granátníci. Bitva skončila příměřím, o které požádala rakouská strana.