Dominantní je v tomto ohledu postavení moravské metropole. „Na krajském celku se Brno podílelo více než třiaosmdesáti procenty u počtu zaměstnanců a u objemu výdajů na výzkum a vývoj,“ upozornil Karel Adam z krajské správy úřadu v Brně.
Naopak nejhůře podle nejnovější statistiky dopadly okresy, na které doléhají i nejvyšší podíly nezaměstnaných, tedy Hodonín a Znojmo. „Jde o dlouhodobý trend u obou okresů, navíc zde byly a jsou nejnižší mzdy. Naopak Jihomoravský kraj na tom špatně nebyl a není, ale vždycky tady fungoval přirozený Brnocentrismus. Kdo chtěl něčeho ve výzkumu dosáhnout, odcházel tam,“ řekl bývalý dlouholetý ředitel hodonínského úřadu práce Vladimír Šťáva.
Připomněl místní výjimku z éry Československa. „Díky naftovým dolům vzniklo v Hodoníně jedno z největších výpočetních středisek ve státě. Podobné bylo jen v Praze, Brně, Ostravě a Bratislavě. Jenže po nástupu nové počítačové generace ztratila střediska opodstatnění,“ připomněl Šťáva.
Centrum zmizelo z mapy města. V celém hodonínském okrese, podobně i znojemském, výzkum a vývoj zajišťuje obživu jen necelé stovce obyvatel.
Na Znojemsku i tak doposud funguje nejstarší šlechtitelská a výzkumná stanice v zemi. „Po vysoké škole jsem tam pracoval. Až do roku 2005 se v ní šlechtilo pod podnikem Oseva. Šlechtitelské stanice tehdy byly ve Znojmě, Velkých Pavlovicích, Perné, Olešovicích. Později je privatizovali,“ přiblížil znojemský vinařský expert Jaromír Čepička.
Ekonom a ředitel Okresní hospodářské komory v Hodoníně Michal Švagerka věří, že se v budoucnu podaří regionům využít ve vědě a výzkumu dynamicky se rozvíjejícího Brna. „Jsou tam vysoké školy a technologické parky, což přirozeně koncentruje i mozky. V době moderních technologií, zvláště internetu, by nemělo už tolik záležet na dané lokalitě. Proto se také snažíme kampaněmi podchytit studenty a mladé podnikavé lidi, aby si udrželi vazby na Brno a přitom zůstali v regionu,“ konstatoval Švagerka.
Jak potvrdil hlavní ekonom českých investičních fondů Czech Fund Lukáš Kovanda, tak Brno je v Jihomoravském kraji jednoznačným centrem obecně. „Navíc je technologickým centrem z hlediska celorepublikového. Z toho plyne, že jeho dominance ve výdajích na vědu a výzkum je v porovnání s ostatními kraji a se situací v dalších zemích střední Evropy nadprůměrná,“ upozornil Kovanda.
Jižní Morava ve výzkumu a vývoji:
Blanensko: 339 zaměstnanců, výdaje 2018: 502 milionů korun
Brno-město: 6 135 zaměstnanců, výdaje 2018: 7 537 milionů
Brno- venkov: 440 zaměstnanců, výdaje 2018: 453 milionů
Břeclavsko: 142 zaměstnanců, výdaje 2018: 203 milionů
Hodonínsko: 96 zaměstnanců, výdaje 2018: 87 milionů
Vyškovsko: 124 zaměstnanců, výdaje 2018: 132 milionů
Znojemsko: 81 zaměstnanců, výdaje 2018: 128 milionů
zdroj: ČSÚ