Na první pohled jí totiž bylo jasné, že to nejsou běžné hřiby. „Upozornila nás na to výrazně žlutá barva podhoubí. Chtěly jste zjistit, jestli jsou houby jedlé a zeptaly se proto v muzeu,“ vylíčila Němcová.

A dobře udělala, tamní botanik určil, že se jedná o hřib medotrpký. „Není jedlý, jeho chuť ani vůně nejsou lákavé. Patří k modrajícícm hřibům,“ vysvětlil odborník Radomír Němec.

Jak doplnil, je to moc krásná a relativně vzácná houba. „Proto bychom je měli na místě nálezu nechat. Třeba i pro potěchu oka dalších kolemjdoucích,“ požádal.

Kde a kdy hledat houby

Na houby vyrazila v těchto dnech i Petra Coufalová z Moravského Krumlova. Na Znojemsku našla kuřátka, kozáky, "babky" a hříbky. „Uvařila jsem z nich hustou polévku. V lese jsme strávili asi hodinu, plus další hodinu počítám na cestu. Houby rostou, ale člověk musí hledat," zmínila Coufalová s tím, že stále jsou k nalezení i májovky.

Houby sbírají v těchto dnech lidé napříč jižní Moravou i na Vysočině. Meteorologové navíc zveřejnili mapu, ve které na výskyt hub upozorňují. „Obecně platí, že houby začínají nejvíce růst asi deset dní po vydatných deštích a následném teplém počasí, nejvíce v rozmezí července a září,“ sdělili meteorologové.

Již v březnu Deník informoval o tom, že teplé počasí vyhnalo ven letní a podzimní houby. Byla jedinečná příležitost potkat v přírodě houby ze všech ročních období. „Bylo to dáno teplým předjařím a vydatnými srážkami,“ informoval tehdy botanik Němec, který na kuriozitu poukázal.