Z krytů civilní obrany se staly turistické atrakce, povinná vojenská služba skončila před lety. „Ještě před čtrnácti dny jsem nevěřil, že Putin skutečně zaútočí. Dnes už ale s kamarády myslíme i na to, jak bychom se zachovali, kdyby se stalo něco podobného i u nás. Cítím obavy a napětí i v sobě, měli bychom být bdělí a v pozoru,“ neskrýval černé myšlenky vojenský nadšenec a provozovatel bunkru Úžlabina v Dyji na Znojemsku Petr Prokeš.

Věří tomu, že výhrůžky o jaderném útoku Rusko neuskuteční, přesto by uvítal větší připravenost státu. „Armáda je jen profesionální, vojenské techniky máme málo, branná povinnost byla zrušena. Kdyby přišla mobilizace, nedali bychom se dohromady. Už nyní máme rezervace známých na případné ubytování v bunkrech, které provozujeme. Kamarád říkal, že by potřeboval, aby byl ten jeho třípatrový,“ poukázal na obavy lidí Prokeš.

Od konce studené války se totiž ochrana civilního obyvatelstva přestala soustředit na obranu před vojenskými útoky, ale zaměřila se na ochranu před katastrofami a havarijními situacemi. Nyní se vše mění. Původnímu účelu by v případě nutnosti posloužil třeba brněnský kryt Denis pod Petrovem nebo atomový kryt 10-Z v Husově ulici. Ve Znojmě tamní turistické lákadlo Znojemské podzemí. „Tyto prostory mohou posloužit k improvizovanému ukrytí občanů, podle Koncepce ochrany obyvatel,“ uvedla mluvčí znojemské radnice Soňa Bystřická.

Co dělat při jaderném útoku

Od udržování sítě krytů civilní ochrany bylo totiž v minulosti upuštěno a nahradila ho metoda takzvaného improvizovaného ukrytí. „To znamená nic organizovaného, ale každý sám za využití vlastních prostředků, sklepních prostor obydlí, utěsnění průduchů a podobně,“ dodala Bystřická. Dohled by zajišťoval Hasičský záchranný sbor České republiky.

V pondělí podvečer jednala Bezpečnostní rada Jihomoravského kraje. „Kryty civilní obrany podléhají strategickým plánům a není v zájmu prozradit případnému protivníkovi důležité cíle. Starají se o ně krajští hasiči,“ zmínila mluvčí kraje Alena Knotková.

Žádný kryt v současné době nemají ale například v Hodoníně. Dřív tam byly pod bytovými domy a nyní jsou nemovitosti v soukromých rukou.

Zásoby státu

Podle směrnice Evropské unie má mít Česká republika krizové zásoby například pohonných hmot na devadesát dní. „V současné době máme zásoby na 93 dní. Aktivovali jsme také poradní orgán předsedy Správy státních hmotných rezerv s názvem NESO, který dvakrát týdně monitoruje dodávky ropy do Česka. V případě krize doporučuje opatření k omezení spotřeby a také použití nouzových zásob. Může navrhnout vyhlášení stavu ropné nouze,“ přiblížil opatření předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr.

V případě nutnosti by podle něj bylo třeba zajistit i zásobování obyvatel pitnou vodou. Správa má k dispozici úpravny pitné vody, cisterny a další techniku. „A bylo by potřeba zajistit také jídlo. Zásoby potravin máme na 1,3 dne fungování státu. V této oblasti je Česká republika na rozdíl od ropy totiž soběstačná. Máme tady spoustu supermarketů, zemědělských družstev a výrobců potravin. Takže naše zásoby by pokryly ten první nápor, než by se rozjela výroba,“ ujistil Švagr.

Uvedení ruských jaderných zbraní do bojové pohotovosti, které tamní hlava státu avizovala, nepovažuje za aktuální hrozbu například bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR a někdejší předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel. „Určitě to neznamená, že bychom měli hned začít hledat cestu do nejbližšího protijaderného krytu, tak daleko rozhodně ještě nejsme. Je to ale významný signál k tomu, aby západní země byly připraveny,“ zklidňoval tázající se v nedělní on-line diskusi Pavel.