Svými jedovatými látkami, které vypouští do prostředí, potlačuje totiž podle přírodovědců ostatní rostliny ve svém okolí. Navíc má schopnost plodit již v mladém věku velký počet semen.

„Agresivní chování akátu ve vztahu k ostatním rostlinám i jeho cizokrajný původ jsou důvodem, proč je z Národního parku Podyjí, ale i z jiných míst v České republice, postupně odstraňován," uvedl Petr Vančura ze Správy Národního parku Podyjí.

Ačkoliv si lesníci podle něj původně slibovali, že akát svou schopností vázat vzdušný dusík dokáže obohatit chudé písčité a kamenité půdy živinami, časem se ukázalo, že vlivem akátu dochází naopak ke zhoršení prostředí a vytlačení přirozených druhů rostlin a následně i živočichů. „Navíc se později také projevilo, jak snadno se akát dokáže samovolně šířit i na další lokality," doplnil Vančura.

Vzhledem k obrovské vitalitě a mimořádné regenerační schopnosti je odstraňování akátu podle vědců velmi obtížné. Pokud se pokácí, dokáže se totiž během jednoho vegetačního období zmladit pěti až deseti výmladky.

Správa Podyjí začala s odstraňováním akátu v roce 1996. „Zkoušeli jsme postupně různé metody a v posledních letech používáme starý, dříve běžně používaný způsob odstraňování akátu metodou vysokých pařezů. Tento způsob nám poradili dva penzionovaní lesníci. Strom se uřeže přibližně v metrové výšce. Takto uřezaný strom nevytváří kořenové výmladky a zmlazuje se pouze v místě řezu. Pokud se následně důsledně olamují zmlazené výhonky, strom se vysílí a uhyne," dodal Vančura. (vsm)