Hluboká šachta s nenápadným otvorem na střelnici u Mašovic se stávala smrtelnou pastí pro zvířata. „Když jsme ji zakryli poklopy, zloději je často ukradli. Bezpečnost šachty bylo obtížné zajistit,“ sdělil Robert Stejskal ze Správy Národního parku Podyjí.

Pomocí bagru zmizely navíc staré skládky z lokality Feuerberg u Konic a Šárova lesíka nedaleko Hnanic. „Staré jámy po těžbě kamene sloužily našim předkům jako skladiště odpadu. Místa sice postupně zarostla, ale v jejich blízkosti se často objevovaly kusy skla, železa nebo staré cihly. V hromadách odpadu nechybělo ani rozbité nádobí s německými nápisy, které patrně patřilo Němcům žijícím v podyjských vesnicích až do konce války,“ dodal Stejskal.

O tom, že se stal Šárův lesík postupem času smetištěm, ví starosta Hnanic Martin Dvořák. „Skládka zde vznikala postupně dlouhé roky. Snažili jsme se lesík postupně uklízet, ale pokud se toho chopili správci parku, je to jen dobře. Nyní jsou lidé poměrně disciplinovaní a ukládat odpad, kde se jim zachce, si nedovolí. Jsme přece v ochranném pásmu národního parku,“ připomněl Dvořák.

Na bývalých skládkách bude místo pro rostliny a živočichy. „Na jaře zde nejspíš vykvetou květy divizen, kručinek nebo hadinců. Nahřátý povrch přiláká hmyz, ještěrky a hmyzožravé ptáky,“ naznačil Stejskal.
Plocha u Hnanic se postupně přemění na sečenou louku s roztroušenými stromy.

Správa národního parku se chystá také odstraňovat nepotřebná oplocení nebo hromady betonových sloupků v blízkosti některých vinohradů.

O Podyjí:
Národní park Podyjí byl vyhlášený v roce 1991. Je nejmenší ze čtyř českých národních parků a jediný na Moravě. Rozkládá se na třiašedesáti kilometrech čtverečných, osou území je řeka Dyje. Díky železné oponě zde měla příroda šanci na nerušený vývoj.