Jako do právě dokončeného sídla nejstarších majitelů, pánů Collaltů z italského Trevisa, budou už na jaře vstupovat do památky první návštěvníci zrenovovaným vchodem. Těšit se mohou na nové návštěvnické centrum, původní pestrobarevné malby v nově zpřístupněných komnatách i velkolepý banketní sál. „Rozsáhlé změny zaznamenají návštěvníci hned na příjezdu. Přivítají je nové fasády, sluneční hodiny i opravená zídka se sochami. Když projdou pod věží k nádvoří s arkádami, kterým jsme vrátili původní podobu, otevře se jim pohled i na novou fasádu severního křídla,“ přiblížila kastelánka zámku, který je pod správou Národního památkového ústavu, Alena Lysá.

Z někdejších koníren vytvořili správci zámku moderní návštěvnické centrum, v němž najdou i unikátní předměty šlechtického rodu Collaltů, jež do sídla jeho členové přinesli. „Je mezi nimi džbán z habánské keramiky, který se na sídlo dostal jako svatební dar, dobová truhla i repliky šatů, ušité podle obrazů ze zámku,“ naznačila Lysá.

Z komunismu rovnou do podnikání. Obchod s květinami si manželé Moštkovi postavili před 30 lety na zahradě. Byli mezi prvními podnikateli po revoluci, s číslem 70 na ŽL. Dnes ho provozuje dcera Hana Víchová .
Karafiáty jsou retro. Lidé chtějí kytice i z kondomů, říká květinářka ze Znojma

Díky rekonstrukci za 130 milionů korun z Evropy se návštěvníkům otevře další prohlídkový okruh s komnatami, v nichž restaurátoři odkryli původní pestrobarevné malby a jsou vybavené historickým nábytkem. Sloužily jako šlechtický byt. Také koncerty si užijí v reprezentativním banketním sále. „Svítí v něm nádherný křišťálový lustr, na místě jsou židle i klavír. Prostor je fenomenální,“ neskrývala radost kastelánka.

Tu s ní sdílel i prezident festivalu Hudba Znojmo Jiří Ludvík, který stojí za aukcemi vín, jenž obnově sídla pomáhají. „Zvažujeme, že bychom tam časem uspořádali třeba pěkný banket i když jsme si zvykli na venkovní prostor pro pořádání koncertů a aukcí. Uvidíme, co nám dovolí covid,“ plánoval Ludvík.

Státní zámek Uherčice:
Patří k největším zámeckým areálům v České republice.
Založen byl na přelomu 15. a 16. století. Na místě tvrze z 9. století.
Díky různým stavebním a uměleckým epochám je označován za učebnici slohů.
Po roce 1945 byl zkonfiskován a stala se z něj ruina.
V roce 1995 ho získal do správy Národní památkový ústav a zahájil rekonstrukci.
Návštěvníkům je zpřístupněná jen část areálu.

Sám je velkým příznivcem obnovy sídla a získal pro ni i další patrioty. V loňském roce přispěli sedmdesáti tisíci korunami, letos osmdesáti. V začátcích ale vybrali i šestimístné částky. „Dříve pomáhali peníze z dražeb vín třeba na pořízení velkých oken do sálu, aby do něj nepršelo. Nyní je používáme na nákladné restaurování soch,“ ocenila ředitelka zámku Alena Lysá.

V Uherčicích ale není zdaleka hotovo. Práce na obnově budou pokračovat za dva roky. Například na štukové výzdobě východního křídla a rekonstrukcí dalších místností.

Divocí exmoorští koně v Národním parku Podyjí.
Divocí koně se přesunuli na pastvu k orchidejím, u Mašovic projdou jen pěší

Výkon památkářů ocenil i průvodce z Prahy Tomáš Dostál. „Pořádný kus práce. Zámek Uherčice si to právem zaslouží, je to záchrana památky pro budoucí generace,“ komentoval čerstvé fotografie.

Pomyslný klobouk před zachránci rozsáhlého sídla smekl i brněnský historik umění, heraldik a genealog Robert Keprt. „Už chybí jen státní vyznamenání a veřejné poděkování lidem z Jihomoravského muzea ve Znojmě, díky kterým odepsaný zámek nerozjeli buldozerem,“ ocenil už dříve pro Deník Rovnost Keprt.