Dvacetiletý student je už zkušený lovec ryb. „První prut jsem dostal někdy v pěti letech, ještě ho někde mám. K rybaření mě přivedl táta a děda,“ říká Trnka.

Koníček ho inspiroval i k volbě vysoké školy. Loni začal na univerzitě v Českých Budějovicích studovat rybářství.
Nejraději chodí chytat sumce nebo dravé ryby na přívlač. „Sumci jsou rodinná tradice, i to mám po dědovi a po tátovi. A taky mám co dohánět. Děda má největšího sumce dva metry pětatřicet, táta dva dvacet, já zatím metr sedmdesát,“ vypočítává Trnka.

Připomíná, že pokud je to možné, ulovené ryby po zdokumentování pouští zpět do vody. „Vzhledem k tomu, že se sumci dožívají i třiceti nebo čtyřiceti let, je možné, že jsem chytil i nějakého, kterého před lety vytáhl už děda nebo táta,“ usmívá se Trnka.

Rybařit nechodí jen sám. „S dalšími osmi kamarády jsme založili Vranov team. Rybaření je totiž hodně týmová záležitosti. Radíme si, funguje zdravá soutěživost i nějaké to popichování,“ usmívá se Trnka.

Rybaření je pro něj vášeň. „Když rádi lovíte velké ryby, může se vám stát, že z vody taháte nějakou, která je větší a těžší než vy. To je pak adrenalin. A někdy i zlomený prut,“ poukazuje Trnka a s úsměvem dodává, že ročně tímto způsobem přijde i o tři kusy rybářského náčiní.

I když má svá oblíbená místa na Vranově, vášeň ho táhne i jinam. „Byli jsme s kamarádem ve Španělsku, kde nám počasí bohužel nedovolilo vyplout na moře, lovit tuňáky. A časem se chceme podívat na Madagaskar. Také za mořskými rybami, to bude zase úplně jiný zážitek,“ těší se Trnka.