Neobvykle živo je před sklepem Jiřího Samka. „Soutěžící závod vzdali, ale jen proto, že startují za chvíli znovu. Je to obdivuhodné, protože tohle nikdo dvakrát za sebou nedá,“ hlaholí moderátor Jan Vala do mikrofonu.

Družstvo chirurgů, které si říká Hucero Cororo, si z neúspěchu nic nedělá. Chtěli jsme soutěžit hned dopoledne, abychom si užili také ochutnávku a pobavili se s přáteli,“ nechává se slyšet členka poraženého týmu.

Na start už se chystají Hujeři a zápolení berou o poznání vážněji než minulí soutěžící.

Ve sportovním oblečení i botách se bude ze sklepa určitě lépe vybíhat než v chirurgickém plášti. „Zkontrolujte si nářadí, některé je nové, jiné opravené, vše by mělo být v pořádku,“ vybízí Hujery Vala.

Přihlížející týmu fandí, mnoho z nich se chystá na zápolení později. Jiní po pár minutách přihlížení začínají myslet na práci. „Pojďme na víno, z téhle podívané mě úplně rozbolely ruce,“ ozývá se z nedalekého hloučku.

Neúnavný Vala komentuje takřka každý krok soutěžících. „Trasa je už o dvacet metrů delší, než byla v prvních ročnících. Výkony borců tedy nelze porovnávat. Ale pokud to půjde tímto tempem, do pěti let se prokopeme na hlavní vídeňské náměstí,“ žertuje Vala a zároveň tak odpovídá na zvědavé dotazy příchozích.

Smysl akce
Vinaři z Nového Šaldorfa chtějí zpestřit Zimní otevřené sklepy. A vzpomněli si na dávný účel sklepů. Na dvě stovky jich vzniklo mimo jiné i díky touze obyvatel Vídně po krásných fasádách a štukách na svých domech. Stavitelé využívali právě novošaldorfský písek, který dobývaly často celé zdejší rodiny. Těžko získaný náklad končil ve Vídni. Proto také dostala akce název Kopání písku pro Vídeň.