Zastupitelé odsouhlasili, že město byty prodá přednostně nájemníkům za čtyřicet procent tržní ceny. Podle starosty zaplatí za průměrný dvoupokojový byt kolem tří set tisíc korun.

„Pamatuji prodeje městských bytů před lety za pětatřicet, později za osmdesát tisíc. Loni stejný byt, v jakém bydlím já, prodávalo město za sto třicet tisíc. Jsem v důchodu, děti mám nezaměstnané. Velmi se bojím, kolik budu muset nyní platit. Na tržní cenu bych neměla ani já, ani děti, které také bydlí v městských bytech,“ vysvětlovala s pláčem při jednání jedna z přihlížejících žen.

S opačným názorem si vzal slovo další z návštěvníků zasedání, Karel Fiala. „Nevím, proč by mělo město těmito pravidly vytvářet asi desetiprocentní vyvolenou skupinku, která může výhodně přijít k obecnímu majetku. Jeho celková hodnota je přes miliardu korun,“ argumentoval Fiala.

Starosta a lídr sociální demokracie Zbyšek Kaššai označil navržený způsob prodeje za nejvhodnější. „Sbírali jsme zkušenosti v řadě měst. Dospěli jsme k závěru, že nejrozumnější varianta je prodej po bytech. Pokud jde o cenu, nájemníci v průměru zaplatí tři sta šedesát tisíc. Odhady o hodnotě majetku v řádu miliardy korun musím odmítnout. Vychází ze špatných čísel a neberou ohled na to, že prodáváme obsazené byty,“ uvedl Kaššai.

Z diskuse zastupitelů vyplynul fakt, o kterém dosud představitelé města v souvislosti s prodejem bytů nemluvili. A to přesto, že tématu věnovali několik tiskových zpráv a dvě tiskové konference. Poukázal na něj zastupitel Květoslav Svoboda.
„V jedné závorce se vynořuje obchodní společnost, která by mohla prodej bytů organizovat. Je snad už nějaká společnost připravená, aby se o tak lukrativní zakázku ucházela,“ podivil se zastupitel.

Podle vedoucí majetkového odboru Jany Antošové jsou možné dvě varianty, jak město prodej zorganizuje. „Buď vše dostane na starost majetkový odbor, což by vyžadovalo jeho personální posílení. Nebo město organizací prodeje pověří obchodní společnost,“ potvrdila vedoucí.

Starosta Kaššai dodal, že vedení města zatím vše zvažuje. „Rada ještě nerozhodla, jak postupovat. Budeme dále jednat a posoudíme, která varianta bude pro město nejvýhodnější,“ sdělil Kaššai.

Rozhodnutí na lidu

Opoziční občanští demokraté v rozpravě navrhli, aby o prodeji rozhodli lidé ve Znojmě místním referendem. „Jde o natolik důležitou otázku a tak rozsáhlý majetek, že by zastupitelé měli nechat o tom, zda a jak byty prodat, rozhodnout přímo lidi,“ řekl zastupitel Jiří Kacetl, který návrh předložil.

Podle starosty ale k referendu není důvod. „Za referendum o bytech totiž můžeme označit podzimní komunální volby. Prodej městských bytů byl totiž jádrem volebního programu všech stran a uskupení, které nyní zasedají v městské radě i některých dalších v zastupitelstvu. Záměr městské byty rozumně prodat tedy již značnou voličskou podporu získal,“ argumentoval Kaššai.

Zastupitelé nakonec návrh modrých devatenácti hlasy odmítli. „O dalším postupu se poradíme s kolegy v klubu zastupitelů. Uvážíme, zda připravit petici, jíž bychom sbírali podpisy pro podporu referenda mezi znojemskými voliči,“ řekl k výsledku hlasování Kacetl.

Zastupitelstvo schválilo i zásady prodeje. Pro zvedlo ruce jednadvacet zastupitelů. Návrh podpořili sociální a křesťanští demokraté, nestraníci, komunisté a zastupitelé za OMMO. Proti bylo sedm občanských demokratů.

Zhruba hodinu a půl po skončení mimořádné schůze dorazil do mailových schránek většiny regionálních médií obsáhlý rozhovor se starostou Znojma o právě skončeném zastupitelstvu a výstupu z něj. Tisková mluvčí radnice jej prý pořídila bezprostředně po jednání. Podle odhadu redakce ovšem příprava a zpracování šestistránkového rozhovoru o dvou tisících slov musela zabrat alespoň tři hodiny důkladné práce.

Oficiální šestistránkový rozhovor se starostou Zbyškem Kaššaiem k prodeji bytů, který pouhou hodinu a půl po ukončení zastupitelstva rozeslala redakcím médií mluvčí města Renáta Šimečková. Vlastní rozhovor přineseme čtenářům příští týden. Starosta Kaššai totiž dnes odjíždí do italského Trenta, mluvčí proto dnešní termín odmítla.

Znojmo prodá byty za 40 % odhadní ceny. Je to málo nebo moc?

Mimořádné červnové zasedání znojemského zastupitelstva projednalo a schválilo prodej poloviny městských bytů nájemníkům. Projekt s názvem KLÍČ 2018 vyvolal mezi Znojmáky mnoho debat. Jejich společným tématem byla předpokládaná výše kupní ceny. K ožehavému tématu se po zasedání zastupitelstva vyjádřil starosta města Znojma MUDr. Zbyšek Kaššai.

Radní Ludvík se v rozhovoru pro Znojemsko vyjádřil, že všechna řešení ohledně městských bytů jsou špatná. Souhlasíte s ním?
Samozřejmě, že ne. Špatné by bylo, kdyby se majetkový odbor, rada a zastupitelé města tomuto problému vyhýbali tak, jak se to dělo v minulosti. To se naštěstí neděje.

Tento rozhovor vzniká bezprostředně po mimořádném zasedání zastupitelstva. Jak jste spokojen s jeho výsledkem?
„Pochopitelně, že jsem spokojen. Znojemští zastupitelé se k našemu projektu Klíč 2018 postavili čelem. Přestože proběhla bouřlivá diskuse, myslím, že se vedla v racionálním duchu, a to je velmi pozitivní.“

Co říkáte na názor, že jste prodej městských bytů nakonec prosadili dle vašeho návrhu a nebrali v potaz odmítavý postoj některých opozičních zastupitelů?
„S tím zásadně nesouhlasím. Všichni ve Znojmě vědí, že privatizovat městské byty chtěly v minulosti všechny strany zastoupené v zastupitelstvu. A to včetně těch, které jsou nyní v opozici. Odmítavý postoj zastupitelů z ODS proto vnímám jako politickou záležitost. Opozice tady je od toho, aby s námi nesouhlasila a ne aby nás chválila.“

Proč se do privatizace městských bytů nepustili už vaši předchůdci?
Oni se do privatizace pustili, jenže záhy pochopili, že se jedná o nesmírně problematický a komplikovaný proces. Přináší moře práce a spoustu problémů. A o to většina politiků moc nestojí. Mnohem snadnější je něco postavit a peníze utratit, než je do městské kasy získat.“

Říkáte, že s privatizací městských bytů souhlasí všechny strany. Ale pan doktor Kacetl z ODS a ostatní zastupitelé z této politické strany s prodejem bytů nesouhlasí a tvrdí, že město mělo na téma prodeje bytů vypsat referendum.
Je zajímavé, že pan doktor Kacetl nechtěl vypisovat referendum, když jeho strana zadlužovala město, kde se dalo. Zajímavé je i to, že je doktor Kacetl členem pravicové strany, která by měla programově prosazovat individuální vlastnictví a ne mu bránit. Možná, že bych mu měl nabídnout členství v ČSSD. Ale vážně. Já si myslím, že referendum k bytům ve Znojmě proběhlo loni na podzim ve volbách. ČSSD a také naši koaliční partneři od začátku jasně deklarovali, že pokud je lidé zvolí, přistoupí k privatizaci městského bytového fondu. Pokud jsme ve volbách obdrželi od voličů mandát to udělat, pochybuji, že by Znojmáci nyní řekli: byty neprodávejte. Proto považuji otázku referenda za zbytečnou. To, co naopak vnímám jako legitimní a mnohem důležitější dotaz, je, za kolik bychom měli byty prodávat. Touto otázkou jsme se zabývali velmi podrobně a vážně jsme bod po bodu probírali námitky opozice i ostatních lidí, kteří se k prodeji bytů vyjadřovali v tisku nebo na internetu. Referendum je nesmysl. Legitimní dotaz, je, za kolik bychom měli byty prodávat.

A k čemu jste dospěli? Je schválená prodejní cena bytů pro město tak výhodná, jak tvrdíte? Nemají spíše pravdu kritici na internetu, kteří říkají, že je to loupež za bílého dne?
„Víte, já jsem s těmi kritiky zajedno ve dvou věcech. Za prvé se shodneme na tom, že prodat byty nájemníkům je v současné situaci, ve které se město nachází, dobrý nápad. Shodneme se i v tom, že se město musí chovat jako správný hospodář a má prodat byty za co nejvíce peněz. Potud existuje shoda. To, v čem se lišíme, je názor, kolik peněz může Znojmo za byty dostat.“

Proč to?
Lidé, kteří říkají, že máme byty prodávat například za 800 tisíc korun, mají většinou vlastní zkušenost s prodejem či nákupem bytu právě v této cenové hladině. Neuvědomují si však, že naším úkolem není prodat jeden nebo třeba deset bytů. Kdybychom prodávali pár bytů, tak bychom je opravdu mohli prodávat za tuto cenu. Jenže naším úkolem je prodat 2008 bytů a získat do pokladny přes půl miliardy korun. A to je podstatný rozdíl.

V čem?
Uděláte-li si analýzu příjmů dvou tisíc znojemských domácností, zjistíte, kolik peněz jsou schopny za byt zaplatit. Osm set tisíc to rozhodně není. Mnoho domácností bude mít dokonce problém dát dohromady poloviční sumu, ale v konečném důsledku na ni mohou dosáhnout. To je pro nás důležité, protože vedle konkrétní ceny jednotlivých bytů musíme mít neustále na paměti celkový záměr projektu Klíč 2018. Za stávající špatné finanční situace chceme pro město získat do městské pokladny přibližně šest set až sedm set miliónů korun. Kdyby se nám to podařilo, zbavili bychom město dluhů a ještě měli dost peněz na další rozvoj Znojma. Když budeme městské byty prodávat za osm set tisíc, tak sice prodáme pár bytů, ale k cílové sumě se rozhodně nedostaneme a město na tom ve výsledku prodělá.“

Proč by na tom město mělo prodělat?
Protože máme v městské pokladně velkou díru, kterou jsme zdědili. Minulé vedení se to snažilo řešit překlenovacím úvěrem. Abych to čtenářům přiblížil, představte si prázdné vědro s dírou na dně. Pokud ho chcete naplnit, musíte do něho začít přilévat více vody. Zdánlivě se vám sice může podařit vědro naplnit, ale zároveň tím zrychlíte odtok vody, který odchází tou dírou. Přesně to se stává s překlenovacím úvěrem a město se zadlužuje čím dál více. Abychom díru ucpali resp. zmenšili, potřebujeme získat peníze z prodeje bytů. A to v maximální možné míře.

Mám to chápat tak, že stanovená kupní cena zajistí Znojmu největší možný výnos?
Přesně tak.

Jak jste dospěli k prodejní ceně bytu ve výši 40 % odhadní ceny?
Není to tak, že bychom se podívali z okna a řekli si 30 % je málo a 50 % zase moc, tak dáme 40 %. Ve skutečnosti jsme postupovali tak, že si Znojmo nechalo zpracovat soudním znalcem posudek, ze kterého jsme se chtěli dozvědět, o kolik se snižuje tržní cena prodávané nemovitosti – v našem případě bytu – pokud se nemovitost prodává obsazená. Z posudku jsme se dozvěděli, že hodnota nemovitosti v tu chvíli klesne o 65 až 70 %. Pokud bychom tedy prodali tento obsazený byt formou dražby, jak psali na internetu někteří diskutující, mohli bychom za tento byt dostat cca 35 % jejich odhadní ceny. My je však chceme prodávat dráž a pro město výhodněji.“

Jak jste tedy dospěli k tomu koeficientu 40 %?
Domníváme se, pokud bychom zorganizovali takovou dražbu, že by se jí zúčastnili také stávající nájemníci, kteří by byli ochotni za byt, ve kterém bydlí, nabídnout o něco více peněz. Konkrétně dle kvalifikovaných odhadů o přibližně 15 % více. Vynásobíte-li koeficient 0,35 číslem 1,15, obdržíte číslo 0,4 nebo-li 40 % odhadní ceny. I když to tak nevypadá, budeme byty prodávat za tržní cenu.

Tomu rozumím. Jenže lidem, kteří si ve Znojmě v poslední době pořídili byt za vyšší částku než je oněch 40 % odhadní ceny, se to moc líbit nebude.
S tímto argumentem se setkáváme často. A máte pravdu, že proti kupní ceně protestují především lidé, kteří si v nedávné minulosti skutečně pořídili svůj byt např. za osm set tisíc korun a my dnes chceme byt stejné kategorie – byť pravděpodobně v horším stavu – prodat nájemníkům za půlku. Tito lidé nám říkají, to přece není spravedlivé. Požadujte za byt tržní cenu. Jenže - jak jsem vysvětlil - to se právě chystáme udělat.

Vždyť jste před chvíli řekl, že oni koupili svůj byt dvakrát dráž. Jak je možné, že tržní cena jejich bytu byla osm set tisíc a nyní podle vás bude čtyři sta?
„Ze dvou důvodů. Za prvé oni si kupovali prázdný byt. My prodáváme byt obsazený. To je jeden zásadní rozdíl. Druhý rozdíl spočívá v tržní ceně. Tržní cena znamená, že je to cena, která se řídí nabídkou a poptávkou. Když vrhneme na trh dva tisíce bytů, jejich cena spadne automaticky dolů, ať budeme dělat cokoliv. Tak se zkrátka trh chová. Se startem projektu Klíč 2018 se sníží ceny bytů a bydlení ve Znojmě se stane dostupnější pro mladé lidi.

To je hezké. Jenže řada mladých lidí si už pořídila svůj byt dříve a dráž.
Je přirozené, že jakmile se změní trh, změní se i tržní ceny. Ale to se děje dnes a denně. Vezměte si takový vůz Chevrolet Aveo. Před dvěma, třemi lety za něho lidé zaplatili 260 tisíc korun a dnes se stejné auto prodává za 180 tisíc. Důvod? Změnil se trh a nabídka převýšila poptávku. Přesně, jak tomu bude v případě bytů ve Znojmě. Zatímco Chevrolet nikdo nepodezřívá, že by se zříkal zisku, nám to někteří diskutující vyčítají. Přitom náš projekt Klíč 2018 přinese městu cca desetinásobně více peněz, než kdybychom městské byty prodali v jednom balíku jednomu zájemci.

Proč si to myslíte?
Já si to nemyslím, já to vím. Podívejte se, když se v této zemi prodávaly byty OKD jednomu zájemci, tak byl jeden byt v balíku prodán v průměru za čtyřicet tisíc korun.

Za kolik?
Za čtyřicet tisíc. Slyšíte dobře. Skutečná tržní cena tedy byla v tomto případě asi 10x krát nižší než za kolik chceme prodávat byty my. I z tohoto případu je zřejmé, že městské byty ve Znojmě nájemníkům nedarujeme, jak jsem také četl na internetu, ale prodáváme za skutečně pro město nejvyšší možnou cenu. Nájemníci získají byt do svého vlastnictví za příznivou cenu a zároveň pomohou vyřešit Znojmu jeho zadlužení. Za to by jim měli všichni ostatní poděkovat a ne jim spílat.

Nebudou vám to mít za zlé naopak nájemníci, že jim chcete prodat byty za nejvyšší možnou cenu?
Myslím, že ne. Na projektu Klíč 2018 je hezké to, že i pro nájemníky je to dobrý obchod. Vydělají na něm nájemníci i město. Nájemníci získají byt do svého vlastnictví za příznivou cenu a zároveň pomohou vyřešit Znojmu jeho zadlužení. Za to by jim měli všichni ostatní poděkovat a ne jim spílat.

Vidím, že vše máte promyšleno.
Samozřejmě. Jak jsem řekl v úvodu. Klíč 2018 je klíčovým projektem této radnice a my jsme se na něho poctivě a odpovědně půl roku připravovali. Zatímco jsem si v uplynulých měsících četl, že radnice nic nedělá, jsme věnovali spoustu času a úsilí kvalitní přípravě prodeje městských bytů nájemníkům.

Proč jste nakonec upustili od záměru prodat byt rodinným příslušníkům v případě, že si ho nekoupí přímo nájemník?
Do poslední chvíle jsme hledali pro tento krok oporu v zákoně. Jenže jsme ji nenašli. Pokud by byt odmítl koupit nájemník, nemohli bychom stanovit, komu byt dále nabídnout. Zda synovi, dceři, vnučce nebo vnukovi či partnerovi. Na tom celá myšlenka prodeje bytu rodinným příslušníkům zkrachovala.

Původně jste chtěli dát do smlouvy o odkupu klauzuli, která by po dobu 10 let nutila nového nájemce v případě dalšího prodeje nejprve nabídnout městu? Mělo se tak zabránit spekulaci s byty. Nakonec jste tu dobu zkrátili na pouhý jeden rok. Proč?
Desetiletá opční klauzule měla za cíl zabránit spekulaci s byty. Je jasné, že by tato klauzule omezovala obyčejné nájemníky, kterých bude většina a kteří si byt budou chtít koupit nikoliv za účelem spekulace, ale za účelem vlastního bydlení. Proto jsme opční klauzuli zkrátili pouze na rok a vymysleli jiné instituty, které zabrání spekulativnímu prodeji.

Jaké?
Za prvé jsme z kraje roku zastavili pronájmy bytů a znemožnili spekulantům byty si vůbec pronajmout. Za druhé naše koncepce počítá primárně s prodejem bytů nájemníkům. Nikdo jiný v první fázi na byty nedosáhne. Tak jsme spekulantům zabránili přístup ke znojemskému městskému bytovému fondu.

Závěrem poslední otázka. Proč chcete prodávat byty až v červnu 2012, když zásady prodeje schválilo zastupitelstvo už teď?
Na to je jednoduchá odpověď. Před samotným prodejem musíme zařídit spoustu věcí. Bude potřeba byty zavkladovat do katastru, protože v katastru dnes figurují pouze domy a nikoliv jednotlivé byty, musíme vybrat odhadce, provést odhady, připravit nabídky a udělat spoustu dalších věcí. To vše potrvá minimálně tři čtvrtě roku. Červen 2012 jsme uváděli jako nejzažší termín zahájení prodeje. Snad začneme prodávat byty dříve.