Na oddělení mají jen dva muže. I kvůli nízkým výdělkům. „To lze ale řešit. U nás studují oba dva asistenti na bakaláře, čímž dosáhnou vyššího ohodnocení,“ reagovala Kwašniewská.
V nemocnici v Kyjově na Hodonínsku je zájemců o povolání zdravotního bratra také velmi málo. „Zaměstnáváme dva. Sice tady máme v průměru deset chlapců na praxi, ale většina pokračuje ve studiu na záchranáře a občas i medicínu,“ sdělil mluvčí nemocnice Filip Zdražil.
Podle ředitelky zdravotní školy v Kyjově Renáty Soukalové má problém kořeny už na středních školách. „Kluci si myslí, že to není příliš perspektivní povolání. A když už jdou k nám studovat, tak pokračují například na fyzioterapii nebo na pozice sportovních masérů,“ vyjmenovala Soukalová.
Podle statistik Jihomoravského kraje studuje na pozice zdravotních asistentů aktuálně 156 chlapců, což je víc než třináct procent studujících. Zbytek jsou děvčata.
I na soukromé zdravotní škole v Břeclavi žáci většinou nekončí na odděleních nemocnic. „Dělají si u nás kondiční masérské zkoušky a pak pracují jako maséři,“ sdělila jednatelka školy Dana Neprašová. Kvůli vyšším platům míří také do nemocnic v Praze.
V domovském Hodoníně nechce zůstat ani čerstvý absolvent zdravotnické školy v Kyjově Patrik Waldhans. „Chci pokračovat studiem na zdravotního bratra. Ale zároveň nehodlám někde dělat za stěží dvacet tisíc,“ odůvodnil Waldhans. I z toho důvodu plánuje naučit se německy, aby mohl pracovat například v Rakousku.
Pokud jde o počty zdravotních bratrů či asistentů, ještě hůř než ostatní je na tom znojemská nemocnice, kde nepracuje ani jeden. Rostoucí zájem o toto studium ale zaznamenala znojemská zdravotní škola. „Rok od roku se hlásí víc žáků. V prváku máme dokonce osm chlapců,“ prohlásil ředitel školy Karel Pígl.
Ani student Waldhans se za své budoucí povolání nestydí. „Je to práce jako práce. Myslím, že chlapi, i kvůli své fyzické síle, se mohou na odděleních hodit dokonce víc než ženy,“ prohlásil.
RADIM KŘÍŽ
