Kliknutím zvětšítePověsti, které zpracoval a vydal, Svoboda sbíral spíš ve starých knihách než po vesnických chaloupkách. „To dělali naposledy asi obrozenečtí buditelé. I když pár pověstí jsem i já získal podobně jako oni, když mi je někdo vyprávěl. Nebo aspoň vím, kdo si některé z těch novějších vymyslel,“ říká s úsměvem dlouholetý učitel dějepisu a češtiny Svoboda.
PRÁZDNÉ ZNOJMO
Jak dodává, do posledně zmíněné kategorie patří oblíbené vyprávění o tom, že za třicetileté války vtáhli Švédové do Znojma a město prý našli zcela prázdné. Jen z komínů se kouřilo, protože lidé se skrývali ve znojemském podzemí.
Mnoho pověstí a námětů čerpal znojemský nadšenec ze starší literatury. „Od šestapadesátého roku vycházel péčí Eduarda Krechlera v obnoveném vlastivědném časopise Podyjí přehled české i německé literatury. Až mě překvapilo, kolik toho bylo v obou zemských jazycích o Znojmě a Znojemsku napsáno. A mimo jiné jsem takhle postupně nacházel i různé pověsti,“ vzpomínál Svoboda.
Psát posléze začal i trochu z furiantství. „Abych to řekl v nadsázce, dlouho mě jako češtináře a dějepisáře dráždila známá poučka, že kdo věcí umí, ten je dělá a kdo ne, ten je učí. Tak jsem zkusil pověsti dotvořit a vydat,“ přibližuje sběratel.
Jedna z pověstí mu časem poněkud neplánovaně ožila pod rukama. „Zprostředkovaně jsem se seznámil s Hansem Zukrieglem, rodákem z Vrbovce, který shromáždil různé pověsti a mezi nimi právě ty o Hroznové koze, ochránkyni vinic a pomocnici poctivých vinařů,“ připomíná Svoboda.
Zukrieglovým prostřednictvím se seznámil i s dalším sběratelem pověstí původně z Vranovska. „Od něj mám přehled asi dvou stovek dalších pověstí, které bych někdy ještě rád alespoň ve stručné formě vydal, mimo jiné proto, že se o Vranovsku tvrdí, že žádné pověsti nemá,“ poznamenává Svoboda.
Vyprávění o Hroznové koze ho inspirovala. „Je to střípek do mozaiky. Vždycky mě mrzelo, že třeba Slovácko narozdíl od našeho kraje lidovými zvyky a písničkou žije. Spolek přátel Hroznové kozy ovšem před nějakými patnácti lety vznikal původně jen jako stolní společnost. Předpokládal jsem, že si u vína budeme o těchto tradicích povídat. Jsem moc rád, že tradice ožily, spolku i přibývají členové a doufám, že to nějaký čas vydrží,“ přeje si muž, kterému členové spolku žertem říkají Otec zakladatel.
Prvním předsedou spolku se tehdy stal Zdeněk Čižmář, který je stále aktivní řadový člen. „Je pěkné, že to lidi pořád baví, že se baví sami a že jsou pořád nadšení ti, kdo zahlédnou některý z našich průvodů. Spolek se zkrátka podle svých možností vyvíjí,“ hodnotí Čižmář. Oceňuje také, že tradice v regionu znovu zapouští na několika místech kořeny.
Právě ve Vrbovci vznikla před dvěma lety naučná stezka Hroznové kozy, kterou při akcích představuje dřevěný symbol. „Chtěli jsme zdůraznit význam Vrbovce jako vinařské obce, propojit ves, vinice a sklepy, spojit minulost a přítomnost vinařství a od toho byl krůček k propojení s Hroznovou kozou. Už proto že její tradici pomohl uchovat vrbovecký rodák,“ řekla při otevírání stezky jedna z jejích iniciátorek Veronika Písařová.
56
1
Kafe
Dům a zahrada
Kondice
iReceptář
Celebrity
TN.cz
