Sporem se bude ve středu zabývat Vrchní soud v Olomouci. K němu se žena odvolala poté, co brněnský krajský soud loni v červnu odškodnění zamítl. Nemocnici však nařídil písemnou omluvu.

Podle žaloby prodělala žena sterilizaci spolu s druhým porodem císařským řezem 30. května roku 1982, a to bez jejího vědomí a souhlasu. Až za dva dny ji prý zdravotní sestra požádala o podpis prohlášení, že se zákrokem souhlasí. Údajně však nebyla o něm přesně informována.

Maděrová se o čtyři roky později znovu vdala. Poté, co se pokoušela s novým partnerem otěhotnět, dozvěděla se po několika vyšetřeních o sterilizaci. Otěhotnět se jí již nepodařilo ani po mikrochirurgické operaci a dvojím umělém oplodnění.

Rozpor s dobrými mravy

Ve svém odvolání žena žádá, aby jí vrchní soud uznal požadovanou náhradu nemajetkové újmy. Poukazuje na to, že krajský soud uznal, že je žaloba důvodná a částka by jí měla být přiznána. Námitka promlčení je podle ní v rozporu s dobrými mravy.

Hájí se tím, že žalobu podávala až v listopadu 2010 proto, že až v roce 2005 se dozvěděla fundovaně o své sterilizaci. Podle tehdejších právních úprav se nárok na náhradu nemajetkové újmy nepromlčoval.

Naopak zástupci znojemské nemocnice se domáhají zamítnutí celé žaloby. Tvrdí, že sterilizace ženy byla provedena v souladu se zákonem. Šlo podle nich o akutní případ, kdy není nutná písemná žádost pacientky ani souhlas odborné lékařské komise. Poukazují i na to, že se žena nikdy nesnažila o smírné řešení případu.

Vedení nemocnice se k případu nechce vyjadřovat s odkazem právě na aktuální soudní líčení. „Nechceme předjímat výrok soudu, komentovat celou věc budeme až po jeho skončení,“ řekl Znojemskému deníku Rovnost mluvčí nemocnice Pavel Jajtner.

Podobných případů je v Česku více. Před soud se však dostávaly především kauzy sterilizace Romek, což však není případ Anny Maděrové. Olomoucký vrchní soud se měl podobnou otázkou zabývat naposledy v říjnu. Šlo o spor Romky Ivety Červeňákové s Městskou nemocnicí v Ostravě.

Jednání se nakonec nekonalo. Žena se po letech sporů s nemocnicí na odškodnění dohodla. Přispělo k tomu i rozhodnutí Nejvyššího soudu, podle kterého námitka promlčení v tomto konkrétním případě mohla odporovat dobrým mravům. Částku ani jedna strana nezveřejnila, šlo však zřejmě o půl milionu korun, které ženě již dříve přiřkl krajský soud.