Některé kameny v terasách domů ve znojemské ulici Na Valech vypadají jinak než ostatní. Kdyby si je kolemjdoucí prohlédli pořádně, našli by na několika z nich torza hebrejských nápisů.

Obyvatelé dvou zdejších vil dokonce chodí pravidelně kolem celých náhrobků. Novodobá zástavba zde totiž vznikla na místě středověkého židovského hřbitova. Dochovala se z něj dvacítka kamenů ze čtrnáctého a první poloviny patnáctého století. Jsou jedny z nejstarších v celé České republice.

„Znojemský soubor je zajímavý stářím dochovaných náhrobků, jejich množstvím, ale i texty, které se na nich nachází,“ řekl historik Daniel Polakovič z Židovského muzea v Praze.

V minulých dnech se mu podařilo na znojemském židovském hřbitově potvrdit existenci dalších tří, čtvrtý pravděpodobně leží nedaleko zahrabaný v zemi. Byly uloženy v obelisku z devatenáctého století.

„Jsou známy ze starých fotografií, na těch novějších ale chybí. Bohužel jsou ve velmi špatném stavu. Nápisy se na nich dochovaly jen ve fragmentech, nebo chybí úplně,“ dodal Polakovič.

Náhrobky v muzeu


Další náhrobky jsou v lapidáriu znojemského Jihomoravského muzea. „Každý rok se na ně přijede podívat několik badatelů. O tom, že bychom je prezentovali veřejnosti na nějaké výstavě, zatím neuvažujeme,“ řekla kurátorka uměleckohistorických sbírek muzea Marie Nevrklová.

Podle Polakoviče je to škoda. Dochované náhrobky jsou kromě svého stáří unikátní například i svými texty. „Jsou na nich časté citace z náboženských textů a vyskytují se i další květnaté výrazy a slovní spojení,“ řekl.

Větším souborem středověkých židovských náhrobních kamenů se v České republice může pyšnit už jen Brno a Praha.

Znojemské náhrobky se zachovaly vlastně jen náhodu. Po vyhnání židů Ladislavem Pohrobkem byly položeny nápisy na zem, zasypány hlínou a na místě hřbitova vznikly zahrady. Většina byla opět objevena až počátkem dvacátého století.

Některá torza se ale nacházela již dříve. Staré publikace píší o objevech kamenů s hebrejskými nápisy například při zdění sklepů v některých znojemských domech nebo ve zdech bývalého kláštera klarisek.

V roce 1869 se našly náhrobky i s kosterními pozůstatky v ulici Velká Mikulášská. Pravě ty byly přesunuty na tehdy nově vznikající židovský hřbitov.

Pětice středověkých náhrobků byla také ve dvacátých letech uložena jako památník do zdi dnes již neexistující znojemské synagogy na náměstí Svobody. Těsně před válkou tak historikové měli k dispozici třicítku kamenů. Třetina z nich se do dnešních dnů nedochovala.

Středověké náhrobky na novodobém znojemském židovském hřbitově možná ale nebudou dál chátrat. „Zjistíme charakter a význam nálezu. Pokud se potvrdí jeho důležitost, budeme se kameny snažit restaurovat co nejdříve,“ řekl Jaroslav Klenovský, který zodpovídá za údržbu a obnovu židovských památek na jižní Moravě.

Na Znojemsku se hřbitovy Israelitů dožily současnosti ještě v Moravském Krumlově, Šafově, Miroslavi a Jiřicích u Miroslavi. „Z této pětice je bohužel ten znojemský v nejhorším stavu,“ uvedl Klenovský.

Jediná synagoga se dochovala v Miroslavi. Pozorný návštěvník nalezne její prostory v interiéru místního kulturního domu.