Ptáci zatím nejsou na krmítkách životně závislí, ale podle ornitologů si už rádi přilepší potravou ze snadno dostupného zdroje. „Až později nastanou kruté mrazy, potrava z krmítek jim může zachránit i život," zmínil již dříve Jiří Šafránek z Moravského ornitologického spolku.

Nejvhodnější potravou pro přikrmování jsou podle něj slunečnicová semínka a drcené ořechy. „V menší míře, jako doplněk, se mohou použít i semena máku, řepky, prosa, loupaného ovsa a pšenice. Pokud některá semena v krmítku zůstávají bez povšimnutí a ptáci je nežerou, je lepší je do krmítka již nedávat," doporučil, co ptákům sypat.

důležité informace
- CO DO KRMÍTKA PATŘÍ: Všechna olejnatá semena, např. slunečnice, ale také ořechy. Přidat lze vařenou rýži, ale nesolenou. U kůží ze slaniny hrozí riziko, že půjde o solené potraviny. Dobré je tedy koupit v obchodě lojové koule. Kdo má doma sušené plody, jako je třeba bez, může je nabídnout. Hodí se housky, rohlíky či veka, nejlépe rozemleté na strouhanku.

- CO DO KRMÍTKA NEPATŘÍ: V žádném případě se nedává sladké, jako je vánoční cukroví. Vůbec ne plesnivé jídlo, které může ptáky i zabít. Rozhodně ne solené. Jediné zrnko soli ze slaného rohlíku může být pro malé ptáky smrtelnou dávkou. Chleba také v žádném případě ne, protože kvasí a nadýmá, může působit zažívací problémy.

Podle některých ornitologů je optimálním časem k zavěšení krmítka dokonce už listopad. Ptactvo, které je během tuhé zimy závislé na darech člověka, si na místa s krmítkem dřív zvykne a po zapadnutí krajiny sněhem k němu už zkušeně trefí.

Na přikrmování ptáků během zimního období se ale názory odborníků různí. „I když jim chceme pomoci, je to přece jen zásah do přírody. Také bychom mohli způsobit více škody než užitku, kdybychom je krmili špatně," míní například Markéta Frindová Jelínková ze Správy Národního parku Podyjí.

Většina ochránců přírody se pak ale shodne na tom, že pokud máme krmítko na zahradě u rodinného domu v obci či třeba na balkoně v paneláku, divokou přírodu tím příliš nenarušíme.

V zimě přilétá na krmítka zejména sýkora koňadra. Ale můžeme vidět i brhlíky a všechny semenožravé ptáky. Přilétá i zvonek, pěnkavy, stehlíci, dlask, dorazit může také mohutnější strakapoud. Vyhledávají hlavně olejnatá semínka. Velmi vzácně ale může přiletět i brkoslav. „Pamatuji si, že jsem jako kluk lákal na krmítko brkoslavy tím, že jsem jim tam dal jeřabiny," vzpomněl miroslavský ornitolog Julius Klejdus.

Právě skladbou krmení podle přírodovědců ovlivníme výběr ptačích druhů, které krmítko budou navštěvovat. „Semena a obiloviny mají nejraději pěnkavy, zvonci, strnadi, vrabci a kosi, zatímco sýkorky, brhlík nebo mlynařík si pochutnají na olejnatých semínkách, tukové směsi nebo oříškách," naznačila Markéta Frindová Jelínková.

Bobuloviny, sušená jablka či hrušky můžeme pak připravit pro kvíčaly, brkoslavy a také kosy. Vrabcům a hrdličkám stačí pšenice, oves či obyčejná nadrobená houska. „Nesmíme však dávat ptákům pečivo slané či s krystalky soli na povrchu. Také bychom neměli zkrmovat odpadky z kuchyně, jako je přepálený tuk, plesnivé zbytky, těstoviny či uzeniny," upozornila Jelínková ze Správy parku.

Při stavbě klasického dřevěného krmítka je dobré myslet na to, aby základová deska byla prostorná a lemoval ji zvýšený okraj proti rozfoukání potravy větrem. V rozích jsou pak vhodné mezery pro odtok vody.