Bohutice, Hrušovany nad Jevišovkou, Výrovice, Popice, Mašovice, Kraví hora u Znojma… Na všech těchto místech se dnes lze setkat se stády ovcí či koz. Ještě před pár lety byla přitom tato zvířata na Znojemsku raritou. Teď pomáhají městům, obcím i dalším institucím s údržbou jejich pozemků. V regionu už dohromady spásají desítky hektarů.

Průkopníky tohoto způsobu údržby obecních pozemků byli Bohutičtí. „Pokud vím, byli jsme první v celé zemi, kdo se do toho pustil. Dokonce kvůli nám upravovali dotační titul. Každý rok jsme museli přerostlou trávu na území chráněném systémem Natura 2000 vysekávat ručně, před dvěma roky jsme na tuto práci pořídili čtyři kozičky, pět ovcí a jednoho berana. Dnes má naše stádo čtyřiadvacet kusů,“ popsal starosta Bohutic Pavel Štefka.

Dvě ovce a pět koz si letos poprvé vypůjčili od soukromých farmářů i ve Výrovicích. „Na našem katastru jsou rovněž pozemky chráněné systémem Natura 2000. A na jejich údržbu lze z programu péče o krajinu získat dotaci. Tu jsme získali a letos nám už některé parcely spásají ovce a kozy. Ještě vloni jsme plochy kosili ručně, vysekávali jsme akáty a šípky. Musím říct, že i přes obavy některých zastupitelů je chov koz a ovcí naprosto bez problémů. Museli jsme pouze koupit elektrickou ohradní síť a zvířatům vozíme jen vodu. Není s nimi jinak žádná starost,“ řekl výrovický starosta Pavel Vlček.

Protože zvířata nejsou přímo obce, nebudou s nimi mít přes zimu žádné starosti. „Farmáři si je po sezoně odvezou a na jaře zase přivezou nové kusy,“ dodal Vlček. Jeho bohutický kolega už ale s hospodářskými zvířaty dokonce obchoduje. „Protože se jedná o odolné plemeno, mají na pastvinách postavený jen jednoduchý přístřešek, kde bez problémů vydrží celou zimu. Všechna zvířata patří obci, a protože je o mláďata zájem, tak je i prodáváme,“ potvrdil Štefka.

Podle něj má existence obecního stáda i další přínos. „Lidé začali doma třídit suché pečivo či staré ovoce a zeleninu a zvířatům to nosí. Zmenší se tak odpad, který musíme likvidovat. Kolem pastvin vede i cyklostezka, a tak se dnes na ovečky a kozy jezdí dívat i cykloturisté,“ dodal.

Městskému úřadu v Hrušovanech nad Jevišovkou dokonce jejich ovce vynesly krajskou cenu za „zelené úřadování“. „Nám ovce především ušetřily peníze. Asi dvě stě šedesát ovcí spásá starý obecní sad, o který jsme se dříve museli starat. My jsme jej pronajali, a tak se o něj nyní stará soukromý farmář. Za údržbu desetihektarového pozemku šetříme řádově desítky tisíc korun,“ vypočetl starosta města Miroslav Miloš.

Podle pracovnice odboru životního prostředí jihomoravského krajského úřadu Vlasty Škorpíkové je spásání pozemků nejpřirozenějším způsobem péče o ně. „Na údržbu zvláště chráněných území, jako třeba v Bohuticích, mohou obce žádat dotace. Spojí tak spoustu užitečných věcí dohromady. Dostanou peníze, ovce a kozy odvedou práci a ještě díky nim nevymizí chráněné druhy rostlin a živočichů. Obce pak navíc mohou prodat mláďata či přímo zvířata na maso. Dá se říct, že hospodaření na vesnici se alespoň částečně vrací k tomu, co tu kdysi bývalo. Mohlo by toho ale být i víc,“ zamyslela se Škorpíková.

Živé „sekačky“ využívá na několika místech i Správa Národního parku Podyjí. „Ovce a kozy spásají pozemky na Kraví hoře, u Konic, Popic a Havraníků, na mašovické střelnici… Důvodem spásání těchto území je fakt, že existuje spousta chráněných druhů živočichů a rostlin, které jsou přímo závislé na pastvě hospodářských zvířat. Jsou sice druhy, které lze zachovat i díky kosení, jiné druhy jsou ale na pastvě přímo závislé. Bez ní by úplně vymizeli. Do budoucna plánujeme rozšíření pastvy i na další louky v národním parku,“ řekla Lenka Reiterová ze Správy parku.

Jedním z farmářů, kteří na Znojemsku ovce chovají, je Petr Kosmák. V roce 2001 začínal s několika málo ovcemi, na jejichž nákup si popůjčoval od příbuzných. „Spásání trávy jsme nabídli obcím a různým institucím. A protože jsme na jihu Moravy byli asi jediní, poptávka po této službě se našla. Začínali jsme s pár ovečkami a starou stodvacítkou. V roce 2002 začali naše ovce spásat trávu v několika obcích na Břeclavsku a od roku 2003 je máme i v Národním parku Podyjí. V tuto chvíli je na Kraví hoře asi dvousethlavé stádo,“ řekl zemědělec.

Kosmákovy pastviny doplnila vloni další lokalita – právě starý sad u Hrušovan nad Jevišovkou. „My ho teď využíváme především jako pastvinu. To horní patro je takový bonus. Protože tam jsou třešně, švestky, meruňky, jabloně, mandloně a další stromy, budeme z nich vyrábět marmelády a nabízet je jako produkt naší ekofarmy,“ dodal Kosmák.