Už nyní ale vysoké teploty zaměstnávají záchranáře a i vinaři by si přáli o pár stupňů na teploměru méně. Spokojení jsou naopak zemědělci.

Slunečný konec prázdnin opět potěšil provozovatele bazénů a rekreačních areálů. V kempu u Výrovické přehrady je zarezervovaná celá kapacita pevných lůžek a až na pár míst jsou zaplněná i místa na kempování.

„Návštěvnost je teď výborná. Troufám si říct, že je ještě lepší než loni. Díky tomuto počasí přibylo hodně stanů i karavanů. Camp máme skoro plný. Díky takovému horku jsme tento víkend zaznamenali až několikanásobný nárůst co se týče počtu návštěvníků. Odhaduji, že za sobotu se na přehradu přijelo vykoupat kolem devíti stovek lidí a v neděli také,“ vypočetl provozovatel Kempu Výr Karel Mucha.

Úmorná vedra ale mohou kromě radovánek u vody přinést i nepříjemné zdravotní komplikace. Častější výjezdy záchranné služby způsobené horkým počasím potvrdil i šéf znojemské záchranky Arnošt Růžička.

„Po prudkém zlomu počasí jsme zaznamenali větší frekvenci zásahů hlavně u starších lidí, kteří takové změny počasí nesou hůře. Výjezdů je skoro o dvacet až třicet procent více než obvykle. Problémy trápí i lidi, kteří mají postižené dýchací ústrojí či srdce,“ popsal Růžička.

Přináší problémy

Dodal, že se záchranáři vždy snaží všem vysvětlit a poradit, jak se mají v takových vedrech chovat a čemu a jak mají předcházet.
Lidé ale nejsou jediní, kterým horké počasí přináší problémy. Vedoucí jaroslavického provozu rybníkářství Pohořelice Martin Kozlík o tom ví své.
„Taková tepla pro nás nejsou moc dobrá. Teplota vody v jaroslavickém rybníku, kde chováme ryby, dosáhla šestadvaceti stupňů. Pokud vedro bude přetrvávat déle, což má být ještě celý příští týden, tak začne rybám ubývat kyslík. Tím pádem musíme snížit krmení a ryby nám potom méně přirůstají,“ konstatoval Kozlík.

Zemědělci si s horkem hlavu nelámou. „Díky dešťům a nepříznivému počasí, které nás postihlo v červenci a začátkem srpna, jsme žně museli posunout. Teploty v těchto dnech nám umožnily pustit se do žní a rychle sklízet. Takže doufám, že to ještě vydrží. Zbývá nám dosklízet poměrně hodně pšenice i ječmene. Zelináři musí akorát více zavlažovat, protože zelenina by tyto teploty nevydržela. Jinak nás vedra nijak neovlivnila ani nepostihla. Předtím bylo i hodně srážek, takže škody třeba na kukuřici nejsou zásadní,“ vysvětlil ředitel Zemědělské agentury a pozemkového úřadu Znojmo Ivan Veselý.

Doplnil, že letošní sklizeň je oproti loňskému roku lehce nadprůměrná.
Šéf vinic v Lechovicích Roman Staněk by si ale přál o pár stupňů chladnější počasí.

„Horké dny by nám již neměly způsobit větší problémy. Hrozny už jsou zralé a dvě hlavní choroby, které hrozny nejčastěji napadají, by je již neměly ani v závislosti na počasí ohrozit. Určitě by ale bylo lepší, kdyby teplota o pár stupňů klesla. Vedra nejsou zrovna ideální, ale v tuto chvíli by hroznům již neměly nějakým způsobem ublížit,“ dodal Staněk.

Doposud nejvyšší teplotní rekord, který na Znojemsku padl, naměřili meteorologové kuchařovické stanice třináctého srpna v roce 2003. Tehdy se teplota vyšplhala na neuvěřitelných téměř osmatřicet stupňů Celsia.

Za letošní léto zatím teplotní rekord nepadl. „Nejvyšší naměřená teplota dosáhla dvaatřiceti a sedmi desetin stupně Celsia. Nemohu s jistotou říci, jestli letos vůbec nějaký teplotní rekord padne,“ řekl zaměstnanec meteorologické stanice v Kuchařovicích Adam Petr.