Celkový výkon všech zařízení na rozlehlém území celého regionu, která vyrábějí energii z obnovitelných zdrojů, je ale přitom jen zlomkem toho, co vyprodukuje třeba Jaderná elektrárna Dukovany. Ta stojí jen kousek za hranicemi Znojemska.
„Na Znojemsku a Moravskokrumlovsku máme do naší distribuční sítě připojených skoro dvě stě padesát fotovoltaických elektráren o celkovém výkonu sto jedenáct megawatt, tři větrné elektrárny o výkonu přes osm megawatt, tři bioplynové stanice o výkonu dvě a půl megawatty a sedmnáct malých vodních elektráren o výkonu dvě a půl megawatty,“ vypočetla mluvčí společnosti E.ON na jižní Moravě Božena Herodesová. Ekologické provozy v regionu tak mají dohromady výkon zhruba sto pětadvacet megawatt.
Pro srovnání: čtyři bloky Jaderné elektrárny Dukovany mají celkový výkon přes sedmnáct set megawatt a do sítě každoročně dodají zhruba pětinu celkové spotřeby energie v zemi.
V současné době už prakticky nejde připojit nové solární elektrárny k síti. „Platí takzvaný stop stav, který se týká nejenom žádostí o připojení fotovoltaických a větrných elektráren, ale také bioplynových stanic. Důvodem je vyčerpaná kapacita distribuční sítě v souvislosti s výstavbou a připojováním velkého množství solárních výroben,“ vysvětlila Herodesová.
Ne každému se přitom ohromné lány polí či lesů zastavěné solárními panely líbí. Výstavbu dalších fotovoltaických elektráren v okolí města odmítli už v polovině minulého roku znojemští zastupitelé. „Osobně jsem od počátku byl proti jakýmkoli povolováním staveb fotovoltaických elektráren na území města, neboť v nich nevidím perspektivu. Na střechách domů budoucnost mají, ale zabírat lány úrodné půdy je chyba,“ řekl tehdejší znojemský radní Jiří Kacetl. „Řada lidí si elektrárny na Znojemsku nepřeje. Osobně si myslím, že vysadit meruňkový sad je z hlediska dlouhodobé výnosnosti lepší. Bohužel trend doby je dnes jiný,“ uzavřel Kacetl.
Čím dále větší kritiku sklízí i stavby větrných eletráren. Neuspěl investor u Vranovské Vsi, s potížemi se potýká i energetická společnost ČEZ. Ta chtěla vztyčit pět sloupů s rotory u Rešic na Moravskokrumlovsku, nezískala však kladné stanovisko při procesu posouzení vlivu stavby na životní prostředí.
„Důvodem pro vydání nesouhlasného stanoviska jsou v první řadě nesouhlasná vyjádření Jihomoravského kraje a kraje Vysočina. Rada kraje Vysočina jako jeden z důvodů nesouhlasu ve svém usnesení uvádí negativní ovlivnění krajinného rázu přímo sousedících obcí Vysočiny,“ uvedla v odůvodnění stanoviska vedoucí odboru životního prostředí kraje Anna Hubáčková.
Zřejmě nejnovějším počinem ve výrobě ekologické energie se stane malá vodní eletrárna přímo ve Vranově nad Dyjí na místním náhonu. „Samotný náhon je téměř hotov. Jeho funkcí má být především vyrovnávání průtoků vody v řece. Ještě letos by v náhonu měla vzniknout i malá vodní elektrárna, kterou bude provozovat E.ON. Bude pod úrovní břehů a prakticky nebude vidět,“ řekl starosta městyse Lubomír Vedra.