Ani dvacet let po revoluci nelze ve Znojmě, po Brnu druhém největším městě kraje, absolvovat veškeré stupně škol. Dosud tu totiž chybí studium magisterské. Přestože se o jeho získání snaží dosud jediná soukromá vysoká škola, vysokoškolský titul nebude ve Znojmě možné získat dříve, než za tři roky.

„Ve Znojmě je zatím jen bakalářské studium, určitě by bylo dobré rozšířit je o magisterské. Je potřeba pomoci tomu, aby studenti na Znojemsku měli možnost komplexního vzdělání a nezůstávali po absolvování vysoké školy ve velkých městech,“ říká poslanec Ladislav Skopal, který je ze Znojemska nejvýše na krajské kandidátce sociálních demokratů.

„Odliv mozků je neexistencí komplexního vysokoškolského studia způsoben jen částečně. Jde i o to, že tu vysokoškoláci nenacházejí uplatnění. Osobně bych velmi byl pro magisterské studium ve Znojmě, na to ale politici velký vliv nemají. Je to spíše o splnění podmínek daných ministerstvem školství tou danou institucí, která o uznání studia žádá. V našem případě Soukromou vysokou školou ekonomickou,“ myslí si devátý z kandidátky občanských demokratů Petr Skyba.

„Žádost o uznání magisterského studia jsme odložili. Počkáme na ministerskou komisi, která k nám přijde letos na podzim. Až po jejím kladném hodnocení bychom o magisterské studium požádali znovu. Pokud by šlo všechno bez komplikací, mohli bychom vlastní magisterské studium otevřít v září příštího roku.

První inženýři by tak u nás promovali nejdříve za tři roky,“ popisuje prorektor Soukromé vysoké školy ekonomické Pavel Štohl.
Chybí i učitelé

Ucelené vysokoškolské studium chybí Znojemsku i podle Jiřího Němce z KDU-ČSL. „Podpora magisterského studia je jistě na místě. Problémy Znojemska jsou ale obecnější.

Na venkově chybí kvalifikovaní učitelé už v základních školách a podpora státu těchto zařízení rovněž pokulhává. Samostatnou kapitolou je učňovské školství, jeho malá provázanost s podniky, ale i malá prestiž mezi samotnou mládeží. Ta upřednostňuje maturitu, ale ne všichni na to mají,“ domnívá se Němec.

Učňovské školství jmenuje mezi problematickými i poslanec Skopal.
„Učňovské školství šlo v posledních letech poněkud dolů. Přitom i v budoucnu se jistě neobejdeme bez zedníků, lakýrníků, natěračů, elektrikářů a podobně.

Osobně bych viděl možnost finanční podpory učňů třeba na ubytování nebo stravování. A samozřejmě více peněz pro učňovské školy,“ vypočítává Skopal.

„Zrovna nedávno jsem mluvil s podnikatelem ve stavebnictví, který nemohl sehnat zedníky. Ve znojemském učilišti přitom zrovna čtyři končili, ale všichni mu tvrdili, že zedníka dělat nechtějí a nepůjdou.

Osobně bych si dovedl představit dotaci podnikatelům, nebo přímo učňům, kteří by se dopředu smluvně zavázali k určitému počtu odpracovaných roků v oboru u určité firmy,“ míní i Skyba.

Především na školství v menších městech a na vesnicích by se měla zaměřit pozornost podle starosty Miroslavi Augustina Formana.
Dohady na vesnici

„Je nezbytné zvednout státní příspěvek na neinvestiční náklady, o kterých se dohadují všechny obce a města provozující školy. Jak na základních školách, tak v mateřských bojujeme hlavně v malotřídkách s nedostatkem peněz.

A se starosty okolních obcí se pak dohadujeme o stokorunách za neinvestiční náklady na každého žáka, který k nám z okolí dojíždí. Obdobné je to třeba v lidových školách nebo domech dětí a mládeže, které byly převedeny pod města, ale stát na jejich provoz nedal už peníze.

Přitom smysluplné vyplnění volného času dětí a mládeže by mělo být jednou z priorit státu,“ zlobí se nejvýše postavený muž ze Znojemska na jihomoravské komunistické kandidátce.