Čtrnáctka, dvanáctka, jedenáctka, pivo z roku 1720. Všechny druhy oblíbeného chmelového nápoje mámí návštěvníky pod paprsky slunce, které vzduch ohřály na více než třicet stupňů Celsia. „Trochu jsme se báli, jestli v takovém vedru lidé přijdou. Ale pivo osvěžuje a za každého návštěvníka jsme rádi. Dali jsme si na této akci záležet. Můžete si vyrobit vlastní pivní etiketu, zajít na exkurzi pivovarem i koupit pivo, které jsme uvařili přesně podle receptury z roku 1720,“ říká ředitel znojemského pivovaru Miroslav Harašta.

Jak slunce padá za obzor, alkohol stále více stoupá do hlav. Někteří pánové odhazují svršky. Dámy zase mnohdy nevědomky pohybují boky do rytmu hudby. Dítka křičí, piští a pletou se pod nohama. Ve vzduchu se mísí vůně chmelu. „Dnes to vidím na dvacítku,“ prohlašuje hrdě směrem ke svému druhovi polonahý muž s desíti prázdnými kelímky od piva v ruce. Kamarád se na něj otočí a odpovídá souhlasným říhnutím.

Na akci se sešlo celé Znojmo a blízké i vzdálené okolí. Sládci, hospodští, podnikatelé, instalatéři i vedení města. A kromě alkoholovým oparem zamlžené přítomnosti poslali vzkaz i budoucím generacím. „Společně s pivovarem jsme do jeho zdí uložili časovou schránku, kterou mají znojemští otevřít přesně za sto let. Nechybí v ní samozřejmě pivo – znojemská jedenáctka a speciál z roku 1720. Dali jsme tam také láhev vína, pivní pálenku, dopis starosty města a dopis ředitele pivovaru. Přiložili jsme k tomu i současný tisk. Chceme zanechat odkaz,“ vysvětluje mluvčí znojemské radnice Zuzana Pastrňáková.

Ze zahrady doznívají kytary a bicí revivalů kapely Katapult. Muži i ženy smutně hledí do prázdných sklenic a líně se sunou ke stánkům s občerstvením, kde se tvoří fronty. Pár jedinců odpolední program zmáhá natolik, že si sedají do všemožných rohů a koutů a s blaženým výrazem ve tváři pochrupují. „Hej! Budeme v novinách!“ křičí se smíchem jeden z výčepních, když vidí objektiv fotoaparátu.

Po zhruba půlhodinové pauze vzdech prolétávají výkřiky tuby, klarinetu a houslí. Chystá se velké finále – kapela Circus Brothers. „V podstatě jsem se tu octla omylem. Nic moc jsem nečekala, ale dostala jsem kvalitní hudební i pivní zážitek,“ culí se Brňanka Zuzana Fialová.

S nocí jako kdyby padly veškeré zábrany. Dav zběsile dupe, skáče a mává rukama do mixu balkánské muziky, českých lidovek a elektro swingu. Pivo létá vzduchem a kropí tanečníky. „Bella ciao! Bella ciaco! Bella ciao, ciao, ciao!“ zpívá poslední song večera dítě sedící na ramenou svého otce. Circus Brothers se nakonec ještě nechávají přesvědčit a zahrají další dvě písně.

To je však vše. Živá hudba končí. Lidé se rozcházejí do všech směrů. „Jdeme do hospody,“ pokrčí rameny mladík na otázku co s načatým večerem.