Lidé žijící na sídlištích zatím mají jednu z nejnižších cen za teplo na jihu Moravy, tedy 560 korun za gigajoule. Pro srovnání, obyvatelé sídlišť v Brně platí i 784 korun za gigajoule. Extrém pak postihl na osm tisíc Břeclavanů. Od října tam za teplo a teplou vodu platí pětkrát více než doposud, 3030 korun za gigajoule.

O kolik se zvednou ceny tepla po novém roce ve Znojmě, není ještě jasné. „Předchozí vedení radnice totiž nechalo do poslední chvíle ceny plynu otevřené a nevyjednalo smlouvu na nadcházející rok,“ komentovala na sociálních sítích nástup do pracovního procesu starostka Ivana Solařová z hnutí ANO.

V podobném duchu informovala své příznivce i statutární místostarostka Petra Svedíková Vávrová z SPD. „Znojemské tepelné společnosti dokonce končí nasmlouvaná fixace již v závěru listopadu. Bývalý místostarosta Jan Grois působil jako jednatel společnosti až do pondělí a byl tudíž povinen se touto situací zabývat,“ neskrývala pohoršení Svedíková. Příspěvek nazvala Morová rána na radnici.

O vývoji jednání za dodávky plynu ve Znojmě Deník aktuálně informoval. Letošní explozi cen energií podle slov tehdejších představitelů radnice řešili. Nejdřív však vzhledem k situaci chyběli dodavatelé, pak jednala vláda o zastropování cen. „Když jsme v roce 2019 cenu energií soutěžili, chtěli jsme ji zafixovat i na roky 2023 a 2024. Náš tehdejší koaliční partner hnutí ANO ale prosadil, že nebudeme překračovat horizont našeho volebního období, tedy letošní rok,“ nenechal výtku bez odezvy Jan Grois.

Nákup na burze

Bývalý starosta Jakub Malačka zvažoval nákup energií na burze, která se podle něj nyní jeví jako nejvýhodnější. Ceny plynu totiž klesají a vyčkávací taktika může být podle bývalých představitelů radnice pro obyvatele výhodná. „Město má připraveného burzovního dohodce a všechny potřebné podklady. Vše jsem nástupcům popsal v předávacích podkladech. Pokud ale někdo z nich nevěděl, jak je na tom město s energiemi, navzdory tomu, že k nim měli přístup a jsou veřejné v zápisech z rady, mohl se kdykoli zeptat, a nebýt tak překvapen,“ popsal Malačka.

Nové vedení se dodávkami a cenami plynu pro město a Znojemskou tepelnou společnost chce zabývat na pondělním jednání rady. „Nesmíme dále otálet a nechávat občany v nejistotě. Pokud by město dále váhalo, mohlo by spadnout do režimu dodavatele poslední instance. To v žádném případě nedopustíme,“ informovala starostka Solařová.

Radní mají rozhodnout o výběru nového dodavatele a nových cenách. Od toho se budou odvíjet i ceny pro zákazníky Znojemské tepelné společnosti. Na ceny plynu pro obyvatele se nyní vztahuje i vládní opatření o zastropování cen.

Obyvatele Znojma ale víc než nesváry a vzájemná obviňování zajímá, zda o ně bude postaráno a kolik peněz je to bude stát. „Téma dodávek plynu pro občany je docela důležité. Politici by se tím měli zabývat bez ohledu na osobní a politické nesváry,“ myslí si například Petra Venutová.

Na možné problémy po obměně vedení Znojma upozorňoval už po volbách politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity v Brně. Nyní svá slova potvrdil. „Nálada ve společnosti se po těchto komunálních volbách mění obecně k horšímu, některé obce a města připomínají bublající kotel, lidé jsou naštvaní. Co z toho může vzejít do budoucna, nikdo neví,“ komentoval přestřelky politiků Kopeček.

Na zklidnění atmosféry a omezení ostrých slov apeloval i Jakub Malačka. „Měli by si uvědomit, že již nejsou v opozici. Mají nyní mnohem větší odpovědnost a mimo jiné udávají také to, jaká atmosféra, nejen ta politická, ve městě bude. Šíření nenávisti nikdy nikomu život nezlepšilo,“ vzkázal na adresu nástupců Malačka.