Památkáři navrhovali Loucký klášter mezi kandidáty na národní památky už dvakrát. „První návrh jsme podali v roce 2009, druhý loni. Za prohlášení Louky se tehdy vyslovil i kraj," sdělil ředitel brněnského pracoviště Národního památkového ústavu Zdeněk Vácha.

Důvodů k zařazení kláštera mezi zhruba tři stovky českých národních kulturních památek je podle něj celá řada. „Je to mimořádně významný původně románský klášter. Už jen románská krypta tamního kostela je unikátní. Pojí se s ním také celá řada historických, kulturních a památkových hodnot," poukázal ředitel.

Znojemští radní návrh odhlasovali na svém posledním zasedání před týdnem. „Připojili jsme se k iniciativě kraje. Po schválení návrhu v radě minulý týden nyní pracujeme na přípravě nezbytných podkladů, a poté žádost pošleme na ministerstvo kultury," sdělil místostarosta Jan Grois.

V případném prohlášení národní kulturní památkou vidí město podle něj možnost hledat další peníze na opravy. „Otevřely by se nám nové možnosti. Louka je samozřejmě významná budova, cenný areál. Nezapomínáme na něj, a podle možností se každý rok snažíme o menší opravy. V poměru k celkové velikosti a potřebám areálu to jsou samozřejmě spíše drobnosti," dodal Grois.

Ředitel Vácha doplnil, že samotné prohlášení národní památkou nebude znamenat zvýšení požadavků na případné opravy. „Pokud jde o nároky na údržbu a obnovu, má zákon stejné standardy pro všechny památky. Péče, metodické vedení či kvalita prací má být stejná u běžné památky i té národní. Rozdíl je v tom, že vstup do řekněme elitního klubu národních památek by vlastníkovi mohl teoreticky usnadnit přístup k různým dotacím," uvažoval ředitel.

Pokud Loucký klášter někdy titul národní kulturní památky získá, může to podle Pavla Kovaříka, který se věnuje marketingu cestovního ruchu, prospět i jeho zviditelnění. Pokud na tom město zapracuje. „Nálepka národní kulturní památky sama o sobě návštěvníky nepřitáhne. Louka je ovšem specifická, zaslouží a potřebuje větší propagaci, například i v souvislosti s vínem. V takovém případě může zařazení do seznamu národních kulturních památek přinést plusové body," naznačil Kovařík.

Louce se také mohou otevřít nové příležitosti. „Můžeme si to představit jako vstupenku ke společné propagaci s podobně zaměřenými památkami, či do katalogů na ně zaměřených," uvažoval Kovařík.

Loucký klášter získalo město před necelými pěti lety poté, co se opuštěný areál dlouho a bez výsledku pokoušel prodat Úřad pro zastupování státu.

Historie premonstráty založeného kláštera sahá do konce dvanáctého století. „Loucký klášter, založený roku 1190, je zřejmě nejstarší fundací ve znojemském údělném knížectví," připomněl již dříve historik znojemského muzea Jiří Kacetl. Jak dodal, z Louky vyrostl nejvýznamnější klášter jihozápadní Moravy. „Během doby mu začala konkurovat Nová Říše, ale jen částečně. O vlivu a významu kláštera svědčí i to, že z Louky byly zakládány další kláštery až v Uhrách, v Sedmihradsku, tedy dnešním Rumunsku," dodal historik.

Dnešní podobu dala klášteru barokní přestavba, která zůstala nedokončená, protože v roce 1784 císař Josef II. klášter zrušil. Až do počátku devadesátých let pak Louku užívali převážně vojáci, poté zůstala opuštěná.