Na úřední desce Znojma se objevily zadávací podmínky k zakázce, kterou nedávno schválila znojemská radnice. Ta hledá firmu, která bude pro město a jeho organizace připravovat za deset milionů korun veřejné soutěže. Diskuzi u této zakázky však vyvolává nejen stanovená vysoká cena a skutečnost, že podobně velká Třebíč či Břeclav si takové soutěže organizují samy díky vlastním úředníkům a výrazně tím ušetří. Diskutabilní jsou i podmínky soutěže podepsané starostou Znojma Vlastimilem Gabrhelem a vypracované advokátní kanceláří KŠD Legal.

Město například požaduje, aby firma, která se do soutěže přihlásí, měla jen za poslední tři roky za sebou alespoň pět organizací zakázek v hodnotě přes sto milionů korun,  k tomu alespoň deset organizací zakázek za 50 milionů a také alespoň dvacet organizací soutěží za dvacet milionů.

Vedoucí, který tým na organizaci znojemských zakázek povede, musí pak mít alespoň patnáctiletou praxi v oblasti zadávání veřejných zakázek, jeho zástupce pak nejméně desetiletou praxi.

Podmínek je však daleko víc a podle odborníků na veřejnou správu či politiků, které Znojemský deník oslovil, to vyvolává podezření, že je zakázka už dopředu šitá na míru konkrétní firmě.

„Je to sice otevřené řízení, na druhou stranu jsou ty podmínky strašně složité a náročné. Navíc tam jsou tak konkrétní požadavky, až to v člověku vyvolává otázku, zda to není chystané pro jednu, maximálně dvě firmy ve státě," komentoval opoziční zastupitel Jiří Kacetl.

Že jsou zadávací podmínky pro případné zájemce stanoveny velmi přísně, potvrdil i právník Martin Novák ze společnosti Transparency International, která je zaměřena na boj s korupcí. Zejména požadavek na délku praxe vedoucího a dalších členů realizačního týmu považuje za „nepřiměřený a diskriminační".

„Vzhledem k tomu, že takto stanovená praxe je v podstatě celé období od počátku zadávání veřejných zakázek v České republice po současnost, může ji splňovat skutečně jen velmi málo uchazečů. Zároveň ji přitom nelze žádným způsobem důvěryhodně obhájit," řekl Novák.

Upozornil, že zcela v rozporu se základní zásadou transparentnosti veřejné zakázky je pak hodnocení vzorových dokumentů.
Podobně kritický je i Jiří Feichtinger z Advokátní kanceláře Feichtinger Žídek advokáti, jež se mimo jiné specializuje na veřejný sektor. Ten považuje za mimořádně nebezpečné hodnocení nabídkových cen, které je založeno na výrazně rozdílném hodnocení jednotlivých způsobů zadávání zakázek.

„Může se tak jednoduše stát, že Znojmo bude zadávat zakázky tím nejdražším nabídnutým způsobem, protože při hodnocení měl jen jednoprocentní význam," popsal možné úskalí právník Feichtinger.

Že Znojmo hledá firmu, která pro něj a pro městské organizace bude za 10 milionů korun v příštích letech organizovat veřejné zakázky, rozhodla rada města už v polovině října, aniž by však o tom následně poskytla veřejnosti  alespoň základní informace. O chystaném záměru informoval jako první Znojemský deník Rovnost poté, co dvakrát vznesl v této věci dotazy na radnici. Ty ale mluvčí města zodpověděla jen částečně.

Po zveřejnění zprávy v Deníku však následně město rozeslalo do médií objemný materiál, v němž zpochybnilo informace, které v Deníku na toto téma vyšly a potřebu takové externí firmy vedení radnice široce zdůvodnilo.

Jak přitom Deník napsal, zaběhlá praxe v sousedních regionech je jiná a srovnatelně velká města, jako je Třebíč nebo Břeclav, volí mnohem úspornější variantu pro organizace veřejných zakázek. Tuto práci provádí přímo zaměstnanci městského úřadu a jen ve složitějších případech externí firma.