„Extrémně mladá manželství už jsou opravdovou výjimkou. Zplňoletňování jsme už u nás na úřadě nevyřizovali snad posledních pět let,“ řekla matrikářka Jana Ryšavá. Největší věkový rozdíl v minulém roce zaznamenala nevěsta starší o dvaadvacet let a ženich o šestadvacet let starší než jeho partnerka.

„Nejčastějším místem svateb je obřadní síň, Mikulášský kostel či Loucký klášter. Málo svateb se koná na hradech či zámcích v okolí,“ dodala matrikářka.
Na znojemské radnici se neberou jen místní. V roce 2006 tady oddali osmnáct cizinců, v roce 2007 jich bylo pětadvacet.

„Berou se tady třeba Vietnamci, Ukrajinci, či Rakušáci. Měli jsme tu i svatbu Egypťanů nebo Němců,“ popsala Ryšavá. Podle jejích slov se nejedná pouze o smíšené svatby, ale i o sňatky dvou cizinců. „Vzpomínám si, že se tu vdávala Mongolka, která si brala Rakušáka,“ popsala. Svatebčané nemusí mít české občanství, jen všechny potřebné dokumenty.

„A hlavně tlumočníka do své rodné řeči, aby věděli, o čem se při obřadu mluví,“ vysvětlila Ryšavá. Na znojemské radnici zažili i slavnou svatbu, a to v případě hokejisty Petera Puchera.

Vyšší věk svatebčanů potvrzuje i znojemský fotograf Zdeněk Dvořák. „Věk párů se opravdu zvyšuje. Teď je někde mezi pětadvaceti a třiceti roky. Taky se častěji stává, že lidé, kteří se berou, mají potomka nebo že jsou v očekávání,“dodal Dvořák.

Vdávala se v devatenácti. Dnes by už neměnila

Bylo jí čerstvých devatenáct, jemu ještě osmnáct. Brali se po roční známosti. Proč? Budoucí nevěsta zjistila, že je těhotná.Svatbu měli před deseti lety. Tak trochu i kvůli nátlaku příbuzných. I přes těžký začátek manželství Marii Rajnohové vydrželo a je v něm šťastná.

„Na začátku, když jsem zjistila, že čekám dítě, to byl celkem šok. Vyšli jsme školu, byli ještě puberťáci. Měli jsme úplně jiné plány než dítě,“ vzpomíná Rajnohová. Z počátku uvažovala i o potratu.

„Můj partner mě však mile překvapil. Přesvědčil mě, že s tím v žádném případě nesouhlasí a že se o nás postará. Zachoval se úžasně. V osmnácti letech by většina chlapů couvla a nechala ženskou, ať si poradí, jak umí,“ říká.

Začátky nebyly jednoduché. Ona zůstala doma na mateřské dovolené, vydělával jen její manžel.

„Před tím, než jsem nastoupila na mateřskou, vydělávali jsme oba. Dokázali jsme ušetřit na dovolenou a na všechno, co jsme potřebovali. Pak jsem dostávala dva a půl tisíce. Byla to celkem krize,“ smutně dodává Rajnohová. Teď by už neměnila.

„Máme dva syny, je jim deset a šest let. Můžeme s nimi všude jezdit, k moři nebo na lyže. Kdybych se rozhodovala sama, tak bych asi otěhotněla později. Těžko říct. Na druhou stranu, starší rodiče už nemají tolik energie a chtějí mít svůj klid,“ myslí si.

Osm let strávených na mateřské dovolené teď vidí jen jako krátkou přestávku.

„Trochu mi to lezlo na mozek. Ale manželovi rodiče měli restauraci a já jim tam chodila pomáhat. Tak jsem přišla i na jiné myšlenky,“ dodává Rajnohová. Svatbou se pro ni nic nezměnilo. „Žili bychom asi stejně, jen bych měla svoje příjmení,“ uvažuje. Radu pro mladé, kteří nevědí, jestli se vzít, nemá.

„Záleží to na každém páru. Svatbou se toho moc nezmění. Snad jen ten pocit, že je jejich vztah oficiální,“ uzavírá Rajnohová.