Jeho obyvatelky často putují po různých azylových domech v celém kraji. Doba pobytu je totiž omezená na jeden rok. Navíc, pokud například kvůli dluhům a exekucím skončí na ulici celá rodina, situace je takřka neřešitelná. „Do našeho domova na Hradišti je nemůžeme vzít. Skončila by tam matka s dětmi a otec by musel do azylového domu. Pro fungující rodinu je to skutečně špatné řešení," vysvětlil ředitel znojemské Charity Evžen Adámek.

Naznačil, že pomoci od města by se měli dočkat zejména mladé rodiny. „Zřídit sociální bydlení je nad naše síly, je to záležitost města. Bytů by mohlo být více, myslím si, že by je lidé bez potíží obsadili. My můžeme potřebným pouze poradit a doporučit jim případně různé ubytovny," uvažoval Adámek.

o chystané novele
Vláda schválila koncepci, který má upravovat sociální bydlení již loni na podzim. Návrh počítá se třemi stupni bydlení pro potřebné, které zajistí obce – s krizovým bydlením, sociálními a dostupnými byty. Zákon by mohl začít platit v lednu 2017 a má dostat lidi z předražených ubytoven. Obcím mají pomoci dotace.

Problém je dle jeho mínění vidět i z druhé strany. Potřební jsou totiž často přesvědčeni o tom, že se o ně musí postarat obec nebo stát a pomoci si příliš neváží.

Vedoucí v Domově pro matky a otce v tísni Blanka Mahdalová potvrdila, že najít si vlastní bydlení je pro obyvatele těžké. „Problém bývá kauce, kterou požaduje pronajímatel bytu. Na městě většinou maminky žádají o její prominutí. Více sociálních bytů by situaci ulehčilo, navíc by tam mohl docházet náš rodinný asistent a pomohl s řešením problémů," naznačila Mahdalová.

Do domova se často dostávají matky s dětmi, které skončí v dluhové pasti nebo se stanou obětí domácího násilí. Za pomoci zaměstnanců Charity se pak učí hospodařit s penězi nebo si najít práci.

Podle mluvčí Znojma Zuzany Pastrňákové město při přidělování bytů spolupracuje nejen s Charitou, ale také s dětským domovem ve Znojmě. „Pomáháme konkrétním osobám, které se ocitly v tíživé životní situaci nebo se chtějí osamostatnit. V těchto případech bytová komise uděluje být přímo," objasnila mluvčí.

Pětadvacet sociálních bytů, z nichž dva jsou bezbariérové, obsazuje město oproti žádosti a doložení tíživé situace. Zda a kdy město zbuduje nové byty pro potřebné není ale jasné. Vznikající zákon chce přitom zamezit soustřeďování lidí do ubytoven a hlavní zodpovědnost má mít obec. „O vznikajícím zákonu víme. Výstavbu nových bytů zatím neplánujeme. Nebráníme se jí, ale jde o oblast, která by měla být finančně podpořena ze strany státu," sdělila mluvčí města.

Zastupitelka Olga Štefaniková poukázala na koaliční smlouvu již z roku 2010, která mluvila o zajištění bytů pro mladé rodiny a sociálně slabé. „Město ale od té doby prodalo spoustu bytů. Na potřebné ale mohlo myslet a vyčlenit část z nich právě pro tyto účely," uvažovala Štefaniková, která byla dříve členkou bytové komise. Podle ní o přidělení sociálního bytu žádala řada lidí neúspěšně.